Čína se střelila do nohy, zoufale potřebuje západní trhy, říká sinoložka po návštěvě Blinkena v Pekingu
Poprvé po pěti letech přijel do Číny šéf americké diplomacie Anthony Blinken. V pondělí dopoledne ho přijal čínský prezident Si Ťin-pching. Ten se běžně s ministry nesetkává, ale letos v dubnu přijal i Blinkenova ruského protějška Sergeje Lavrova. Sinoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Olga Lomová Radiožurnálu řekla, že návštěva možná signalizuje určitý posun ve vztazích USA a Číny, ale nic zásadního zřejmě neznamená.
Označila byste Blinkenovu návštěvu v Pekingu za nějaký průlom v americko-čínských vztazích?
Asi ani ne. Je to spíš takové oťukávání a možná signalizuje určitý posun k větší vstřícnosti vůči Číně, ale nic zásadního v tom zatím nevidím. Ovšem samozřejmě budeme sledovat, jak se bude situace vyvíjet v nejbližší budoucnosti.
Poslechněte si rozhovor Věry Štechrové se sinoložkou Olgou Lomovou o návštěvě amerického ministra zahraničí Anthonyho Blinkena v Číně
Si Ťin-pching označil jednání s americkou stranou za dobré. Odvolával se na své setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem loni v prosinci na summitu G20 a řekl, že obě země dosáhly dohody o určitých specifických problémech. O co by se mohlo jednat?
Tam je celá řada problémů, kde pravděpodobně úplně dohody nedosáhly. Jedním z klíčových problémů je Tchaj-wan jako de facto nezávislý stát, o němž ale Čína tvrdí, že je součástí Číny, že na něj má právo, a dává najevo, že je připravená použít v případě potřeby i sílu, aby Tchaj-wan připojila k sobě.
A zároveň Spojené státy jsou s Tchaj-wanem svázané zvláštní smlouvou, zvláštním zákonem, který jim určuje, že mají Tchaj-wan podporovat v případě, že by byl napaden, a pomáhají Tchaj-wanu ve vyzbrojování a posilování tchajwanské armády. A tohle je možná z hlediska Číny úplně nejzásadnější věc, ve které předpokládám, že Spojené státy neudělaly žádný ústupek.
Blinkenova cesta do Pekingu: jednal s čínským diplomatem mocnějším než ministr zahraničí
Číst článek
Nicméně Čínská lidová republika opakovaně v dezinformačních kampaních, které cílí na Tchaj-wan, tvrdí, že Spojené státy v případě zájmu Čínské lidové republiky Tchaj-wan nakonec opustí. A to bych si uměla představit, že tohle je jedna z věcí – neurčité vyjádření ze strany Čínské lidové republiky, které může být použito v jejich propagačním vystoupení ve snaze přesvědčit Tchaj-wan, aby se k Číně připojil.
Anthony Blinken se také v pondělí setkal s nejvyšším čínským diplomatem Wangem I, který za příčinu současné nízké úrovně americko-čínských vztahů označil špatné vnímání Číny ze strany USA. Která z těch dvou stran je víc zainteresovaná na tom, aby se vzájemné vztahy zlepšily?
Myslím si, že hlavně podceňujeme to, jak zoufale Čína potřebuje západní trhy, západní technologie a západní investice, a pořád se na ten problém díváme z perspektivy našich ekonomických zájmů nebo v případě, když mluvíme o Spojených státech, ekonomických zájmů amerických firem.
A tady se Čínská lidová republika svými nejrůznějšími ať už interními opatřeními omezujícími podnikání v Číně anebo propagandou, velmi silným antiamerickým tažením dostala trochu do slepé uličky, protože tím omezuje vlastní rozvoj do budoucna.
Americký ministr zahraničí Blinken přiletěl do Pekingu, čeká ho jednání s čínským protějškem
Číst článek
A tady si myslím, že Spojené státy možná mají celou řadu problémů ekonomických, které by rády řešily i za pomoci ekonomického rozvoje vzhledem k Číně, ale v tuto chvíli hlavní problém má Čína. Sama sebe takříkajíc střelila do nohy těmi nejrůznějšími omezujícími opatřeními, které odrazují americké firmy od investování v Číně a od ekonomického rozvoje namířeného na Čínu.
Mluvila jste o tom, že Čína potřebuje západní trhy. Rusko tyhle trhy nedokázalo nahradit?
Zatím vůbec ne. Částečně samozřejmě se tady zvyšuje obchod s Ruskem, ale Rusko nedokáže nahradit ani ty moderní technologie, které v obchodu Čína získává, a nedokáže ani nahradit obrovské investice, které financovaly a dodnes financují ekonomický rozvoj Číny.
Mohla by tahle návštěva a jednání kolem přinést nějakou třeba i drobnou změnu postoje Pekingu k ruské agresi na Ukrajině?
Předpokládám, že se o tom hodně mluvilo, ale zatím se navenek nic nedostalo, ale nemáme ani žádné signály, že by Čína byla připravená měnit svůj postoj vzhledem k Rusku. A to propagované přátelství mezi Putinem a Si Ťin-pchingem je tedy nejenom nějakou osobní historicky vytvořenou vazbou, ale je i deklarativním postojem Čínské lidové republiky, která dodnes nehovoří o ruské agresi na Ukrajině a obviňuje Západ z toho, že je příčinou války na Ukrajině.
