Attenborough či Thunbergová ve společnosti světových lídrů. V Glasgow startuje klimatická konference
Mnozí zástupci zemí G20 se přesunou z konference v Římě do Glasgow. Ve Skotsku v neděli začíná konference OSN o změnách klimatu, která podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování. Klimatologové jsou zajedno v tom, že nejčernějším scénářům se dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů, k němuž se musejí zavázat hlavně ti největší znečišťovatelé.
Vyhlídky ale před summitem příliš optimistické nejsou a zástupci dvou stovek zemí budou mít nejen kvůli ekonomickým problémům způsobeným pandemií možná ještě složitější pozici než v předchozích letech.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) uvádí, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia. Experti se shodují, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.
Britská královna se ze zdravotních důvodů omluvila z klimatické konference COP26
Číst článek
Tento údaj odpovídá cíli, který byl stanoven závazkem vůči Pařížské dohodě z roku 2015. V Glasgow sejde všech 197 smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu.
Podle klimatologů by bylo pro udržení globálního oteplování v bezpečných mezích potřeba, aby emise stlačili do poloviny století prakticky na nulu všichni velcí znečišťovatelé. Právě to se ale může stát kamenem úrazu.
Země ze skupiny G20, která sdružuje dvacítku největších ekonomik světa, jsou zodpovědné za více než tři čtvrtiny všech emisí skleníkových plynů, ale na společném postupu se zatím neshodly.
Více palčivých témat
Jablkem sváru ale není jen klíčové téma, tedy rychlost snižování emisí. Spory se vedou také o dílčí otázky, jako je ekologizace automobilového průmyslu, odstoupení od používání fosilních paliv, boj s odlesňováním a emisemi metanu nebo finanční příspěvky rozvojovým zemím.
Na konferenci, která potrvá do 12. listopadu, v pondělí a v úterý vystoupí stovka světových státníků, včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Borise Johnsona, který akci hostí. Českou republiku bude zastupovat premiér Andrej Babiš.
Britská královna a papež František ze zdravotních důvodů na konferenci nepřijedou. Alžběta II. měla summit zahajovat, na doporučení lékařů se ale ceremoniálu místo ní ujme princ Charles.
Aktivisté a protesty
Summitu se zúčastní celkem na 30 tisíc delegátů, pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová či britský přírodovědec David Attenborough.
Do skotského města sjely i tisíce aktivistů z celého světa. Svými protestními akcemi chtějí zvýšit tlak na politiky, kteří rozhodují o tom, jakým tempem se budou dál snižovat emise, a přitáhnout pozornost médií. To se podařilo už v sobotu mladé Švédce Thunbergové, kterou od nádraží provázel policejní kordon. Jiní aktivisté se rozhodli dorazit pěšky, a mají tak v nohách tisíce kilometrů.
Největší protest má být v Glasgow v sobotu 6. listopadu. Přímo na místě se do něj zapojí zástupci stovek organizací a pořadatelé očekávají v centru města na 100 tisíc demonstrantů, k akci se ale připojí i lidé v desítkách dalších zemí světa. Menší protesty se budou konat denně po celou dobu konference, která skončí 12. listopadu.
V parku Glasgow Green se sešly stovky lidí z hnutí Extinction Rebellion, ale také poutníci, kteří na protest proti zvyšování emisí do Skotska přišli pěšky.
Například španělská skupina aktivistů Marcha Glasgow se do Británie dostala trajektem a z přístavu Portsmouth pak putovala přes 600 kilometrů po svých. Lidem ze skupiny Camino to COP26 trvala túra z Londýna a Bristolu skoro dva měsíce, zájemci se mohli připojit kdykoli, třeba jen na jediný den. Mladí křesťané ze sdružení Young Christian Climate Network na trase z Cornwallu ušli 1200 kilometrů a členové pouti ekumenických křesťanů pěšky urazili 120 kilometrů poté, co se vylodili v přístavu Dunbar.
Kromě ekologického aspektu se poutníci snažili také vybrat peníze. „Jako věřící máme duchovní povinnost postarat se o ty, kdo nemají takové štěstí jako my, takže se svou poutí snažíme vybrat peníze pro aktivisty v chudších zemích, které už teď trpí důsledky (změn klimatu),“ citoval server BBC Yaze Ashmawiho z hnutí Extinction Rebellion.
