Evropská unie je odhodlaná plnit klimatické cíle i přes válku na Ukrajině, řekl Fiala v Egyptě
Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to v úterý řekl český premiér Petr Fiala.
Vyústění energetické krize, kterou válka způsobila, podle Fialy může být i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně.
„Ruská agrese na Ukrajinu má obrovský vliv na naši energetickou politiku, ale také na naši politiku boje proti klimatickým změnám,“ řekl Fiala v Šarm aš-Šajchu novinářům. Podle něj energetická krize vedla k jakémusi zracionálnění harmonogramu boje proti klimatickým změnám.
Tajemník OSN Guterres: Míříme do klimatického pekla. Lidstvo buď bude spolupracovat, nebo zahyne
Číst článek
„Na druhé straně nás také donutila rychleji se snažit zbavit závislosti na fosilních palivech z Ruska a rychleji budovat energetické mixy, jež nás učiní méně závislými na diktátorských režimech,“ dodal Fiala.
„Mnoho evropských zemí sice ctí závazky z Pařížské dohody, byly ale nuceny dočasně využívat více fosilních paliv, než měly v plánu. Aby udržely své občany v teple,“ řekl Fiala. Podle něj je to pochopitelné, nemělo by to ale oslabit odhodlání snižovat emise, protože globální změny klimatu ohrožují celou planetu.
Premiér zdůraznil, že jeho vláda má v plánu odklon od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům a jaderné energii. „Své sliby plníme: do roku 2020 Česká republika snížila emise skleníkových plynů o 43 procent ve srovnání s rokem 1990, což je mnohem více, než jsme se zavázali,“ řekl.
Pomoc zemím, které zasáhly změny klimatu, a válka v Evropě. Řešení hledá klimatická konference COP 27
Číst článek
Fiala také v roli šéfa vlády předsednické země EU zmínil unijní klimatický balíček označovaný jako Fit for 55, který má sedmadvacítku dovést k pětapadesátiprocentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovni z konce minulého století.
Česko podle Fialy také v Šarm aš-Šajchu společně s Rumunskem uspořádalo diskusi o vzdělání ohledně oblasti klimatických změn, jíž se účastnila řada státníků, například prezidenti Polska, Estonska či Bulharska.
„Vzdělání v této oblasti je důležité a musí vycházet z vědeckých faktů,“ řekl Fiala. Podle něj je v debatě o klimatické politice nutné se řídit i vědeckými poznatky. „Věda nám dává i určitou naději. Je důležité, abychom se neřídili jenom strachem a obavami, protože to nikdy není dobrý rádce,“ dodal.
