Egyptská justice žene Mursího před soud kvůli podněcování násilí a vražd
Egyptského exprezidenta Muhammada Mursího čeká soud za údajné podněcování k násilí a zabíjení demonstrantů protestujících vloni v prosinci před jeho palácem. Rozhodl o tom egyptský prokurátor. Zatím není jisté, kdy justice proces zahájí. Spolu s bývalou hlavou státu před soudem stane 14 členů strany Muslimského bratrstva.
Případ, v němž bude Mursí souzen, se vztahuje k jednomu z nejhorších výbuchů násilí za dobu jeho zhruba ročního prezidentství.
Loni 4. prosince se před prezidentským palácem sešlo na 100 tisíc demonstrantů, aby protestovali proti Mursího dekretu, jenž zajišťoval nenapadnutelnost prezidentových rozhodnutí, a proti spornému návrhu ústavy.
O obvinění Mursího mluvil na Radiožurnálu zahraničně-politický komentátor ČRo Milan Slezák
Druhý den islamistické skupiny a Mursího stoupenci podle prokuratury zaútočili na protestující, kteří se před prezidentským palácem utábořili, což vyústilo v krvavé pouliční bitky. Po nich zůstalo nejméně deset mrtvých.
Zahraničně-politický komentátor Milan Slezák k tomu doplňuje, že podle obžaloby se Mursí snažil přimět k násilnému potlačení demonstrace nejprve zástupce Republikánské gardy a policie.
„Když to oni odmítli, protože měli strach z toho, že budou oběti na lidských životech, které pak skutečně byly, tak se obrátil podle obžaloby Mursí na své příznivce a ti tu demonstraci rozehnali,“ podotkl Slezák.
Slezák připomíná, že kromě obvinění z navádění k zabíjení oponentů čelí Mursí i dalším dvěma. Jedno se týká vloupání do věznic a osvobozování vězňů, druhé spolčení s palestinským hnutím Hamás.
„Což mimochodem je odnož egyptského Muslimského bratrstva, jeho členem je právě také bývalý prezident Mursí,“ uvedl Slezák.
Svůj pohled na proces s Mursím nabídl nedávný blízkovýchodní zpravodaj ČRo v Egyptě Štěpán Macháček
Obvinění Mursího a jeho stoupenců je zřejmě do značné míry politicky motivované. Tomu napovídá i fakt, že útoky, které byly vedeny například proti pobočkám Muslimského bratrstva, se před soud nedostaly. Obviněným bude také velmi těžké vinu dokázat.
Kde se nyní prezident nachází, armáda tají. Dokonce i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, která se s Mursím setkala, nevěděla přesně kde je – na místo se dostala vrtulníkem a letělo se za tmy.
Jako jeden z hlavních důvodů pro Mursího obvinění se tak nabízí fakt, že prokuratura může tyto lidi držet až dva roky ve vazbě, což může stát využít jako vyjednávací prostředek.
V zemi totiž od sesazení Mursího na začátku července neutichají nepokoje. Minulý měsíc při nich zemřely stovky lidí.
Muslimské bratrstvo chystá další demonstrace
Muslimské bratrstvo také na zítra svolává demonstrace po celé zemi, kterými chtějí připomenout dva měsíce od sesazení exprezidenta armádou. Poslední akce na jeho podporu však přilákala mnohem méně lidí, než se čekalo.
Podle Slezáka není Muslimské bratrstvo tak akceschopné, jak bývalo. Snahy o jeho potlačení – jak o něm mluvil, ale pak zase nemluvil třeba prozatímní egyptský premiér Házim Bibláví – by však mohly vést k radikalizaci islamistů.
„Muslimské bratrstvo je síla, která egyptskou politiku provází od dvacátých let 20. století. To se nedá takto jednoduše zakázat, a kdo jiný by to měl lépe vědět než prezident Mubárak, za něhož bylo Muslimské bratrstvo nelegální, a přesto existovalo, a když se mu dala šance, tak dokázalo zvítězit ve svobodných parlamentních volbách,“ poznamenal Slezák.
Nová egyptská vláda zatím zřejmě nemá jasnou koncepci, co s Muslimským bratrstvem. Neoficiálně se mluví o zákulisních jednáních, snaze o smír a legalitu.
