Morales nedostane amnestii, oznámila prozatímní hlava Bolívie Áňezová. Vláda ho obvinila ze vzpoury
Prozatímní hlava Bolívie Jeanine Áňezová v sobotu večer odmítla návrh zákona senátorů dát exprezidentovi Evovi Moralesovi amnestii. Informovala o tom agentura AFP. Prozatímní vláda ho v pátek obvinila ze vzpoury a terorismu. Morales, který odstoupil před necelými dvěma týdny po masivních protestech a nyní pobývá v Mexiku, podle vlády vyzývá svoje příznivce k nepokojům a blokádám metropole La Paz. Úřady tvrdí, že to dokládá zvuková nahrávka.
„Bez váhání jsme potvrdili, že má vláda nebude pronásledovat politiky ani lídry odborů či občanské společnosti,“ řekla Áňezová novinářům. „Zároveň ale musíme dát jasně najevo, že ten, kdo spáchal nějaký zločin, zákonům se vysmívá nebo zneužil své pozice, se amnestie nedočká,“ dodala.
Bolivijská vláda obvinila Moralese, že vyzýval k blokádám měst. Zažaluje ho za zločiny proti lidskosti
Číst článek
Návrh zákona iniciovala Moralesova strany Hnutí za socialismus (MAS), která žádala amnestii i pro Moralesova viceprezidenta Álvara Garcíu Linera.
Morales stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident téměř 14 let.
Protesty proti jeho vládě vyvolaly prezidentské volby z 20. října, jež byly podle opozice i mezinárodních pozorovatelů zmanipulované. Od začátku protestů v zemi zemřelo nejméně 32 lidí.
Společně s Moralesem rezignoval i viceprezident a šéfové obou komor parlamentu. Prozatímní hlavou státu se proto z pozice druhé místopředsedkyně Senátu stala Áňezová, kterou v čele země potvrdil i ústavní soud.
Proti její vládě ale protestují v ulicích Moralesovi příznivci, podle nichž se k moci dostala převratem. O něm hovoří i Morales, který podal demisi 10. listopadu poté, co ho k ní vyzvalo vedení armády a policie.
Zákon o nových volbách
Obě komory bolivijského parlamentu schválily návrh zákona o uspořádání nových prezidentských a parlamentních voleb. V těch by už nesměl kandidovat exprezident Evo Morales. Informovala o tom v neděli agentura Reuters, podle níž se jedná o průlom v současné bolivijské politické krizi.
Při nepokojích v Bolívii přišly o život další čtyři osoby. Celkem je jich od října již 23
Číst článek
Návrh zákona, který nejprve v sobotu odsouhlasil bolivijský Senát a poté i Poslanecká sněmovna, musí ještě podepsat prozatímní hlava státu Jeanine Áňezová. Ta podle agentury Reuters již dala najevo, že dokument podepíše.
Návrh zákona o anulování říjnových voleb a vyhlášení nových zakazuje znovuzvolení kohokoli, kdo již odsloužil dvě po sobě následující volební období ve funkci prezidenta, což je právě Moralesův případ, připomíná agentura AP.
Podle AP bylo Moralesovo odmítání stanovit limit na počet prezidentských mandátů jednou z hlavních stížností jeho odpůrců. Návrh zákona schválily obě parlamentní komory, v nichž převažují poslanci z Moralesova Hnutí za socialismus (MAS).
Dohoda o uspořádání nových voleb mezi Moralesovou stranou a prozatímní vládou z pátečního večera pomohla zemi zklidnit. Blokády silnic byly uvolněny, takže v sobotu se po delší době dostaly do měst nedostatkové potraviny a benzin, napsala agentura AP.
