Bolivijská vláda obvinila Moralese, že vyzýval k blokádám měst. Zažaluje ho za zločiny proti lidskosti
Bolivijská prozatímní vláda obvinila exprezidenta Eva Moralese, že z Mexika vyzývá k blokádám měst. Dokládá to podle ní audionahrávka. Vláda též uvedla, že Moralese zažaluje kvůli zločinům proti lidskosti, protože kvůli blokádám docházejí potraviny v La Pazu i v dalších městech. Morales uvedl, že jen podporuje demonstrace proti puči.
Puče se podle Moralese dopustila opozice a velení armády a policie, když ho 10. listopadu vyzvaly k demisi kvůli říjnovým volbám. Jejich výsledky odmítl i audit Organizace amerických států (OAS).
Morales podle ministra vnitra Artura Murilla v telefonátu s jedním z organizátorů protestů Faustinem Yucrem před několika dny vyzval k „tvrdému boji proti fašistům a rasistům“. Morales byl od roku 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a jeho příznivci jsou zejména domorodí obyvatelé.
Exprezident Morales přistál v Mexiku, kde mu byl udělen azyl. Bolívie připravuje nové volby
Číst článek
V telefonátu podle Murilla vyzval Morales k blokádám, aby se „nedostaly potraviny do měst“. „Tak je porazíme, bratře,“ říká mimo jiné na nahrávce hlas, který Murillo označil za Moralesův.
Morales v Mexiku prohlásil, že není proti uspořádání nových voleb, nesmí je ale vyhlásit nová vláda dekretem, to je podle něj proti ústavě. Zároveň ovšem vyzval k vytvoření mezinárodní komise za účasti „OSN i papeže“, která by prověřila volby z 20. října. V nich podle bolivijského volebního soudu vyhrál už v prvním kole. Morales též řekl, že by se rád co nejdříve vrátil do vlasti a pomohl uklidnit nepokoje. Musí mu být ale zajištěna bezpečnost.
Při nepokojích v Bolívii, které trvají měsíc, zemřely tři desítky lidí a přes 700 dalších utrpělo zranění. Protesty zažehly výsledky voleb a zprvu se při nich střetávali Moralesovi odpůrci a příznivci. Po prezidentově demisi a útěku do Mexika z minulého týdne protestují jeho příznivci proti prozatímní vládě prezidentky Jeanine Áňezové. Ta se ujala úřadu z pozice druhé místopředsedkyně Senátu, když na své funkce vedle prezidenta rezignovali i viceprezident a šéfové obou komor parlamentu.
Dochází nafta i potraviny
Áňezovou v úřadu potvrdil ústavní soud, ale Moralesovi příznivci ji odmítají a označují její nástup do úřadu za převrat. Minulý týden zahájili blokády některých měst i velké rafinerie Senkata ve městě El Alto, jež sousedí s La Pazem. Kvůli tomu začaly docházet v La Pazu pohonné hmoty i potraviny, jež se tam vláda snaží dopravovat letecky.
Při nepokojích v Bolívii přišly o život další čtyři osoby. Celkem je jich od října již 23
Číst článek
Při úterních střetech příznivců Moralese s policisty a vojáky, kteří se snaží ukončit blokádu rafinerie, zahynulo osm demonstrantů, uvedl místní deník La Razón. Po tomto zákroku mohly cisterny s palivem poprvé po více než týdnu rafinerii opustit. Bolivijský ombudsman ale obvinil bezpečnostní složky z nepřiměřeného použití síly.
Vláda Áňezové podala do parlamentu, v němž má ale většinu Moralesova strana Hnutí za socialismus (MAS), návrh zákona o vypsání prezidentských a parlamentních voleb. Áňezová uvedla, že pokud zákon v parlamentu neprojde, vyhlásí volby dekretem. Podle ústavy by je totiž měla prozatímní vláda oznámit do 90 dnů ode dne, kdy se ujala úřadu.
Zákon o volbách podaný do parlamentu vládou ruší výsledky voleb z 20. října, stanoví výměnu členů nejvyššího volebního soudu v 15denní lhůtě a pověřuje tento soud vyhlášením voleb. Datum se v něm neuvádí. Podle deníku El Deber už ve středu dopoledne dostal Senát návrh zákona o volbách předložený senátorem Efraínem Chambim ze strany MAS.
