Členské země dosud přistupují k vymáhání sankcí různě. Některé státy mají méně důsledná pravidla, která umožňují obcházení sankcí. Některé země například považují porušování zbrojního embarga nebo zákazu některých dovozů pouze za správní delikty, a výše trestů se i proto mezi státy velmi liší.

Podle nové směrnice by měl být v celé unii trestným činem například prodej či nákup sankcionovaného zboží nebo obchodování s firmami ze seznamu. Potrestán podle obdobných pravidel bude i ten, kdo pomůže člověku zařazenému na sankční listinu, aby se dostal do některé z členských zemí.

Unijní země by podle normy měly zajistit, aby soudy za obcházení sankcí udělovaly „účinné, přiměřené a odrazující tresty“. Jejich výše se bude lišit v závislosti na spáchaném činu a má se zvedat v případě opakování prohřešku.

O finální podobě směrnice budou členské státy vyjednávat s Evropským parlamentem zřejmě v druhé polovině roku. Evropská unie už kvůli ruské invazi zařadila na sankční seznam téměř 1500 lidí a dvě stovky firem či institucí.

Zabránit obcházení protiruských sankcí má být taky cílem 11. sankčního balíčku. Diplomaté se na něm snaží najít shodu už několik týdnů, ale zatím se to nepodařilo. K přijetí sankcí je totiž potřeba jednomyslná shoda všech členských států.

Návrh počítá s možným potrestáním třetích zemí mimo Evropskou unii, které obcházení sankcí teoreticky umožňují. Některé členské státy, například Německo, se ale obávají, že by to mohlo poškodit unijní vztahy s Čínou či Tureckem.

Jedenáctý balík také blokuje Maďarsko, které požaduje, aby Ukrajina škrtla maďarské společnosti ze svého seznamu „válečných sponzorů“. Kdy se podaří dořešit všechny tyto rozpory a kdy státy jedenáctý balík sankcí schválí, tak zatím není jasné.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít