Exkluzivně pro ČRo: Když se mnou dcera nesouhlasí, tak ji mám ještě radši, říká otec Júsufzajové
Do října 2012 znal pákistánskou dívku Malálu Júsufzajovou jen málokdo. Po vražedném útoku Tálibánu se z ní stala globální celebrita. Jejím vzorem a nejbližším rádcem zůstává otec Ziauddín Júsufzaj.
V angličtině se říká "Jaký otec, takový syn". V paštúnštině se ale dá říct "Jaký otec, taková dcera".
„Mezi mnou a Malálou je opravdu zvláštní, úzký vztah, je tam určitá ‚chemie‘. Ale ta potenciálně existuje mezi každým otcem a dcerou. Jen se ji musíte snažit vypěstovat a objevit. V tradičních patriarchálních společnostech nebývá něco takového zvykem. Když se o to ale člověk pokusí, je to úžasné. Tak jako v případě mě a Malály,“ uvádí Ziauddín Júsufzaj, zvaný Zia, který už dlouho před narozením dcery začal v pákistánském údolí Svát usilovat o rovný přístup dívek ke vzdělání.
Vzorem a nejbližším rádcem Malály Júsufzajové zůstává její otec Zia. Exkluzivní rozhovor pro ČRo s ním natočil zpravodaj Jiří Hošek
Hned po studiu založil otec držitelky Nobelovy ceny malou soukromou školu, kde byl majitelem, ředitelem a učitelem v jedné osobě. Malála tak měla nadstandardní zájem o knihy, vzdělání a celkově o dění kolem sebe takříkajíc "nalinkovaný".
Dnes osmnáctiletá dívka, která v rodném Pákistánu jen o vlásek unikla smrti z rukou radikálních islamistů, ale zdůrazňuje: „Táta mě nikdy do ničeho nenutil.“
„Musím říct, že se s Malálou vždycky neshodneme na všech věcech a bylo tomu tak už od začátku. Když ale se mnou dcera nesouhlasí, tak ji mám ještě radši. To je okamžik, kde se ukazuje její obrovská síla. Když se dokáže prosadit silou argumentů proti mému názoru, to si jí opravdu vážím. Je strašně důležité říkat dětem už od útlého věku, že za něco stojí, že jsou důležité, že jsou výjimečné. Opačný přístup může vývoj osobnosti negativně poznamenat na celý život.“
Zia spolu s Malálou neslevili ze svých hodnot ani v okamžiku, kdy v údolí Svát začalo získávat na síle hnutí Tálibán. To postupně ovládlo veřejný život a nakonec zakázalo jakoukoli školní výuku žen a dívek, s výjimkou náboženských kurzů.
'Měl jsem ji zastavit?'
Malála začala pod falešným jménem psát pro BBC blog o každodenním životě pod nadvládou Tálibánu. Tatínek Zia bral fyzické nebezpečí na sebe. Nikdy by ho nenapadlo, že se terčem vražedného útoku stane jeho statečná dcera.
„Je přirozené, že jsem si přemítal, jestli jsem ji měl zastavit. Jenže když sledujete Malálu při jejích veřejných vystoupeních, tak si kladete otázku, jestli se tahle dívka dá vůbec zastavit. Svěřil jsem se manželce hned první noc, co naši dceru postřelili, zda jsem neudělal chybu. Žena mi hned řekla, že jsme bojovali za správnou, spravedlivou věc, a že když se člověk za tyhle věci angažuje, tak k něčemu podobnému může dojít. Manželka mi řekla, abych se necítil provinile. A to mi úplně stačilo.“
Vážně zraněnou Malálu, kterou islamisté střelili v říjnu 2012 do hlavy, přepravili letecky na specializovanou kliniku ve Spojeném království. V Birminghamu se dívka takřka zázračně zotavila a rodina Júsufzajových žije ve městě dodnes.
Zia pracuje coby kulturní atašé na pákistánském konzulátu v Birminghamu a Malála navštěvuje střední školu. Otce Júsufzaie rozčiluje, že se dnes často dává rovnítko mezi islám a islamismus.
„Těch pár teroristických organizací, jako je Boko Haram nebo Tálibán, islám zostudilo. Když média líčí jejich zločiny, tak vlastně ukazují islám v otřesném světle. Lidé si pak myslí strašné věci o dějinách islámu a o základech tohoto náboženství. Jenže když z těchto radikálů děláme představitele 1,6 miliardy muslimů, tak děláme hrubou chybu. Problém se tím hrotí. Děláme z toho střet civilizací, o který přitom nejde.“
Evropa by měla otevřít své srdce syrským uprchlíkům
Ziauddín Júsufzai považuje za největší krizi a současně výzvu 21. století osud syrských dětí. 700 000 potomků syrských uprchlíků v Libanonu, Jordánsku a Turecku teď nechodí do školy. To samé platí pro dva miliony dětí uvnitř Sýrie. Podle pákistánského pedagoga a diplomata svět nesmí dopustit, aby se z nich stala "ztracená generace". V Afghánistánu je dneska tahle bývalá ztracená generace dětí někde v horách a zabíjí vlastní lidi, říká Zia.
„Evropa by měla otevřít své dveře a srdce syrským uprchlíkům a jejich dětem. Je to otázka lidskosti. Bude to důkaz toho, že věříme v lidskou důstojnost. Kdybych si užíval pohodlí svého domova a nezajímal by mě osud strádajících lidí v mém rodném Pákistánu, tak bych o sobě měl pochybovat, jestli jsem skutečně dobrý člověk,“ dodává Zia.
Unikátní příběh pákistánské dívky a jejího otce zachytil oscarový režisér Davis Guggenheim v novém celovečerním dokumentu Dal mi jméno Malála. V Česku a na Slovensku ho můžou diváci vidět v premiéře na kanálu National Geographic 5. března.
