Helsinkami prošel studentský průvod nezávislosti u příležitosti 100. výročí vyhlášení samostatnosti
Vyjádření úcty padlým, zpěv i pochodně v ulicích Helsinek. Tisíce finských studentů si pochodem nezávislosti připomněly 100. výročí vyhlášení samostatnosti. A průvod začal na největším hřbitově v hlavním městě, Hietaniemi, kde jsou pochováni Finové padlí v 1. světové válce i při bojích s Rudou armádou po napadení Finska Sovětským svazem na konci roku 1939. Společnost národů v reakci na to tehdy vyloučila SSSR ze svých řad.
Z kostela stojícího u hlavního vchodu na hřbitov Hietaniemi tiše znějí zvony, které se rozléhají nad hlavami tisícovek Finů. Všichni sem přišli uctít oběti válek i si připomenout slavný den finské historie. Všude svítí bezpočet svíček, mezi hroby stojí i vojáci a jejich tváře ozařuje i světlo z rozsvíceného vánočního stromu.
Helsinkami prošel studentský průvod nezávislosti u příležitosti 100. výročí vyhlášení samostatnosti. Více si poslechněte v reportáži Roberta Mikoláše.
Jak potvrzuje dvaadvacetiletý student Helsinské univerzity Andrej, 6. prosinec je pro Finy jedním z nejdůležitějších dní v roce a letos navíc slaví 100 let od vyhlášení nezávislosti. Proto, jak dodává, jde o srdeční záležitost. Nikdo ho nemusel nutit, aby na takovouto akci přišel. Studenti se prostě sami domluvili a teď se tu shromáždili, mnozí s vlajkami, všichni pak s čepičkami v bílomodrých národních barvách, aby se následně vydali napříč metropolí.
Někteří si zpívají, v rukou zapálené louče, nechybí finské vlajky ani prapory jednotlivých škol. A svobodu považují za to nejcennější, co mají. Znamená pro ně demokracii, rovnoprávnost, možnost studovat, kde chtějí, i naplnění životních snů, jak se mi svěřuje jedna ze studentek.
Nejpopulárnější kapela, oba týmy v národních barvách. Finové oslavili 100 let nezávislosti hokejem
Číst článek
Sedmasedmdesátiletý muž pak neskrývá nadšení z toho, že žije v zemi míru, v zemi, kterou nesužují žádné vnitřní problémy. Finy pak označil za šťastný národ. Sám se narodil v době, kdy do jeho země vtrhla Rudá armáda, která přestože měla téměř třikrát více vojáků, třicetkrát více letadel a dvěstěkrát více tanků než Finové, dlouho nedokázala prolomit finskou obrannou linii.
Jak ale dodává, Finové tu žijí tisíce let a na případné hrozby jsou zvyklí, nejsou pro ně ničím novým. Přesto nevěří, že by se něco podobného jako v letech 1939 a 1940 mohlo opakovat.
