Příležitost netrvá věčně. Odkládání míru mezi Ázerbájdžánem a Arménií ohrožuje regionální řád
Jen málokterý stát zažil v posledních pěti letech tak velký obrat jako Ázerbájdžán. Ještě v roce 2020 se tato malá země, bohatá na ropu a zemní plyn, zmítala v desetiletí trvajícím konfliktu se sousední Arménií o Náhorní Karabach a dostávala se do čím dál větší závislosti na Rusku. Situace se ale po nedávných válkách výrazně změnila, všímá si v článku pro magazín Foreign Affairs Zaur Širijev z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center.
Ázerbájdžán po několika válkách v posledních letech kontroluje Náhorní Karabach a sedm přilehlých okresů. Rusko, rozptýlené válkou na Ukrajině, mu postoupilo velkou část svého dřívějšího regionálního vlivu. Moskva je navíc odříznuta od západních trhů, a tak Ázerbájdžán získal na významu coby globální dodavatel energie.
Země má také po 36 měsících jednání vzácnou příležitost dosáhnout trvalého míru s Arménií. V polovině března představitelé Baku a Jerevanu oznámili, že dokončili text dlouho očekávané mírové dohody. Pokud bude smlouva formalizována, definitivně ukončí kdysi neřešitelný konflikt a společně s třetí zemí regionu, Gruzií, upevní nové uspořádání na jižním Kavkaze.
Vzestup na hliněných nohou
Ekonomika Ázerbájdžánu je zaměřená na ropu a zemní plyn a přinesla zemi v posledních letech velkou prosperitu. Tyto zisky jsou ale křehké a snaha o diverzifikaci malá. Dokonce i letošní mírný pokles cen energií by mohl destabilizovat státní finance a odhalit hlubší zranitelnosti, včetně rostoucí sociální nerovnosti a nespokojenosti veřejnosti.
Ázerbájdžánský vůdce Ilham Alijev, který je u moci už více než 20 let, totiž nadále zpřísňuje svou politickou kontrolu a potlačuje nesouhlas.
Tyto slabiny spolu s geopolitickou nestabilitou v celém regionu činí vzestup Ázerbájdžánu nejistým. Pokud se válka na Ukrajině dostane do pozadí, Rusko by se mohlo na region znovu zaměřit.
Moskva může už teď být silným narušitelem, zejména pokud nedojde k podpisu mírové dohody a přechody mezi Arménií a Ázerbájdžánem zůstanou zablokované. V takovém případě by se Kreml mohl znovu stát klíčovým garantem regionální konektivity za jeho podmínek.
Slovensko chce kupovat ruský plyn a tranzit požaduje po Ukrajině, říká Fico. Zelenského označil za nepřítele
Číst článek
Karabach vydán bez boje
V jistém smyslu je pozoruhodné, že desítky let znepřátelené země vůbec vypracovaly návrh mírové dohody. Je nepravděpodobné, že by byl tento proces vůbec zahájen, kdyby nebylo rozsáhlé invaze Ruska na Ukrajinu.
Vše začalo už v roce 2020, kdy Ázerbájdžán vyhrál šestitýdenní válku proti Arménii. Rusko tehdy sehrálo velkou roli. Arménie fakticky přenechala bezpečnost arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu Moskvě a předpokládala, že Kreml nikdy nedovolí, aby Baku plně obnovilo svou suverenitu v oblasti.
Jenže ruské mírové jednotky neměly formální mandát ani podporu z Moskvy. Ázerbájdžánské agresivní kroky v oblasti postupně podkopávaly bezpečnostní záruky Ruska a vyslaly arménské vládě a etnickému arménskému obyvatelstvu Náhorního Karabachu jasný signál, že ruské mírové síly je chránit nebudou.
Tento vzkaz se potvrdil v září 2023, kdy Ázerbájdžán zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž během několika hodin obsadil celý Náhorní Karabach, aniž by se setkal s ruským odporem. Invaze způsobila masový exodus karabašských Arménů do Arménie.
Arménie se už nemůže spoléhat na Rusko. Rozhodla se proto narovnat své vztahy se Západem, říká expert
Číst článek
Energetická křižovatka
Vláda v Baku mezitím využívala geopolitických změn k získání většího vlivu v regionu. Moskva, kterou sankce odřízly od Západu, začala spoléhat na alternativní obchodní cesty, zejména na takzvaný severojižní dopravní koridor, který vede z Moskvy přes Ázerbájdžán a Írán do přístavů v Perském zálivu.
Přestože se infrastruktura na této trase stále rozvíjí, stala se pro izolované Rusko životně důležitou cestou a posílila pozici Ázerbájdžánu vůči Kremlu.
Baku se navíc dostalo i do hledáčku Evropy, když se snažila snížit svou závislost na ruské energii. Přestože dodávky ázerbájdžánského plynu nemohly konkurovat rozsahu ruského vývozu, nabízely dostatek prostředků k posílení evropské energetické bezpečnosti.
Příležitost netrvá věčně
Válka na Ukrajině zásadně ovlivnila postavení Ázerbájdžánu. To by se však mohlo změnit, pokud by se Rusko na Kavkaze znovu prosadilo. Jednání o mírové dohodě v regionu zatím stojí.
Ázerbájdžán prozatím odložil historickou šanci na trvalý mír, když vznesl dva zásadní požadavky: změnu arménské ústavy, která by odstranila domnělé územní nároky, a poskytnutí nepřerušeného pozemního koridoru spojujícího pevninský Ázerbájdžán s exklávou Nachičevan.
Čím déle se bude dohoda odkládat, tím zranitelnější bude proces vůči měnícím se politickým proudům a vnějším zásahům. Domácí nestabilita Arménie, slábnoucí pozornost světa a obnovený zájem Ruska by mohly zmařit pozitivní kroky učiněné v uplynulých třech letech.
Příležitost, která se naskytla v důsledku rozptýlení Moskvy na Ukrajině, nebude trvat věčně, varuje výzkumník Zaur Širijev z Carnegie Russia Eurasia Center v článku pro magazín Foreign Affairs.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách v audiu v úvodu článku: Ukrajina se připravuje na letní ruskou ofenzivu. V americko-izraelském spojenectví se objevují trhliny. Šéfka francouzské krajní pravice bojuje o pozornost veřejnosti se svým nástupcem. Riskantní start zničil novou severokorejskou válečnou loď Kim Čong-una.
