Půlrok eurokomisaře Síkely: navštívil 17 zemí na třech kontinentech. Komunikace ale pokulhává
Těžba lithia v Chile, dopravní infrastruktura ve Střední Asii nebo fotbalové turnaje ve 33 tisících afrických školách. I těmto tématům se Jozef Síkela (STAN) věnoval prvních šest měsíců jako eurokomisař pro mezinárodní partnerství. Vláda si jeho jmenování pochvalovala, Čech prý dostal „silné ekonomické portfolio“. Na hodnocení, zda je bývalý ministr průmyslu v nové funkci úspěšný, je podle expertů moc brzy. Opakuje se ale kritika jeho komunikace.
„Vážený Jozefe… Vaším úkolem bude dovést Global Gateway od začínající k rozvinuté strategii,“ přečetl si Síkela před půl rokem v sedmistránkovém pověřovacím dopise od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Právě rozvoj programu Global Gateway, česky volně přeloženo jako Brána do světa, je asi hlavní pracovní náplní Síkely. Evropská unie má v jeho rámci investovat až 300 miliard eur (asi 7,5 bilionu korun) po celém světě, především v rozvojových zemích.
Brána, protiváha Stezky
Investice mají šířit politický vliv Evropy a zlepšovat její obraz, zajistit příležitosti pro evropské společnosti i dodavatelské řetězce pro EU a přispívat k rozvoji ve třetích zemích. Sám Síkela rovněž zmiňuje řešení původních příčin migrace ze třetích zemí do Evropy.
Lithium potřebujeme, otázka ale je, na co. Honba za ním svědčí o posunu hodnot EU, míní odbornice
Číst článek
O projektu se také hovoří jako o protiváze takzvané Nové hedvábné stezky, obdobného projektu, který v roce 2013 spustila Čína.
Navzdory tomu, jaký dojem mohla vyvolávat politická prohlášení při jmenování Síkely loni na podzim, český eurokomisař nespravuje žádný bankovní účet, na kterém by byly stovky miliard eur.
„Těch 300 miliard je cíl, který má proinvestovat,“ vysvětluje Zuzana Krulichová z Institutu EUROPEUM a Institutu mezinárodních studií na FSV UK. Český eurokomisař funguje především jako manažer a diplomat, který propojuje unijní instituce, investiční banky, členské státy a firmy se – třeba – africkými zeměmi.
Jak se mu to daří, je vzhledem k velkému rozsahu projektů po půl roce obtížné hodnotit, shodují se odborníci oslovení Českým rozhlasem. Problematické je rovněž vymezení cílů, které jsou spíše abstraktní – žádný seznam konkrétních bodů, které by Síkela měl splnit, neexistuje.
„Global Gateway se z nějaké investiční agendy stále více stává globálně-politickým nástrojem,“ hodnotí svoji práci sám eurokomisař. Připouští však, že o jeho činnosti se moc neví: „Z těch avizovaných 300 miliard eur máme už asi 180 miliard nasmlouvaných. Máme napříč planetou více než 200 projektů,“ upřesňuje Síkela.
Zmiňuje například výstavbu přehrady a vodní elektrárny Nachtigal v Kamerunu, která podle něj bude zásobovat elektřinou přes deset milionů lidí, nebo nedávné uzavření spolupráce s Africkou fotbalovou konfederací. Evropská unie bude sponzorovat fotbalový Africký pohár národů a žákovský fotbalový šampionát, kterého se účastní až 33 tisíc škol napříč Afrikou.
„Africký pohár národů je akce s dvoumiliardovou sledovaností. Je to spolupráce, kterou jsme iniciovali v rámci mého kabinetu,“ poznamenává Síkela.
Hlas Evropy v Česku?
Ředitel institutu EUROPEUM Martin Vokálek oceňuje, že se Síkela obklopil silným týmem, který mu pomáhá vykrývat i oblasti, ve kterých dosud neměl tolik zkušeností. Pozitivně také vnímá, že český eurokomisař aktivně cestuje do třetích zemí a podniká mezinárodní návštěvy.
Vokálek ale vidí i prostor pro zlepšení. „Pan Síkela by měl myslet i na to, že jako nejvýše postavený Čech v evropských strukturách by mohl více přibližovat Evropskou unii české veřejnosti, mluvit o EU i doma a zapojovat českou veřejnost,“ poznamenává.
Podobně Síkelovo působení komentuje i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, o kterém se v minulosti spekulovalo jako o možném členu jeho bruselského kabinetu.
Síkela v USA představil unijní strategii na podporu investic. Láká na evropskou důvěryhodnost
Číst článek
„Zažil jsem čtyři české eurokomisaře a výrazně nejlepší spolupráce byla s Věrou Jourovou. Velmi často se vracela do Čech, jezdila po celé zemi a nebála se lidem vysvětlovat, co se děje v Bruselu. Vždycky platilo, že eurokomisaři jsou hlasem Evropy ve své zemi. Stejně tak mají ale ostatním eurokomisařům vysvětlovat, jaký dopad budou rozhodnutí mít na jejich zemi,“ míní Prouza.
Otázka tedy je, zda je úkolem eurokomisaře soustředit se čistě jen na své portfolio, anebo být oním „hlasem Evropské unie“ ve svém vlastním členském státu.
Sám Síkela se podle svých vyjádření přiklání k první variantě. Říká, že komunikaci může vylepšit on, ale i novináři. „Pokud jde o česká média, dostávám více dotazů, které se mého portfolia netýkají, než těch, které se ho týkají,“ uvádí eurokomisař. Sám prý usiluje o to, aby se prezentoval v místních médiích v zemích, které pracovně navštěvuje.
„Podařilo se mi navštívit všechny tři kontinenty, které mám v rámci svého portfolia na starosti. V rámci 17 zahraničních misí jsem jel do Asie, Afriky i Latinské Ameriky,“ vyjmenovává Síkela.
Pokulhávající komunikace se ale může promítnout i v úspěchu samotného projektu Global Gateway. Podle výzkumnice Krulichové, jež se zabývá evropskou zahraniční politikou, může být program pro soukromé podniky obtížněji přístupný, byť se na jejich zapojení spoléhá.
Zapojení byznysu
„V únoru jsem dělala výzkum v Litvě, kde jsou z Global Gateway všichni nadšení a mají velká očekávání od nových příležitostí. Ale zároveň mi nikdo neřekl, že ví, jak toho využít, čekají na informace,“ uvádí výzkumnice.
OVĚŘOVNA: Do naší mouky červy nepřidáme, říkají slovenští mlynáři. ‚Není to povinnost,‘ reaguje Komise
Číst článek
Český eurokomisař na dotaz na konci května nicméně odvětil, že zapojovat byznys do projektů ve třetích zemích se mu daří. Podobně se k Síkelovu působení vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), který se s bývalým ministrem průmyslu a obchodu pracovně stýká.
„Nedávno jsme společně zahájili Národní rozvojové dny a představili českým firmám možnosti zapojení do evropského programu Global Gateway,“ říká konkrétně Lipavský.
Že ze Síkelova působení Česko nijak neprofituje, se naopak domnívá europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek.
„Pan Síkela má portfolio, které mu možná sedí vzhledem k jeho původní kariéře bankéře, ale není příliš viditelný. Kromě nějakého drobného návrhu na zjednodušení spolupráce se státy třetích zemí nic moc jiného nepředložil,“ uvádí pro Radiožurnál Knotek.
iROZHLAS.cz a Radiožurnál oslovily s dotazem na Síkelovo působení i členy výboru pro rozvoj Evropského parlamentu, jehož působení se Síkelovy činnosti přímo týká.
„Myslím, že Síkela během prvních šesti měsíců udělal velmi silný dojem… doufám, že díky svým zkušenostem v bankovnictví udělá most mezi rozvojovým společenstvím a soukromým sektorem,“ hodnotí předseda výboru a irský europoslanec Barry Andrews z liberální frakce Renew.
Evropská komise navrhla poskytnout Česku pomoc 114 milionů eur kvůli loňským povodním
Číst článek
Český eurokomisař bude podle Andrewse mít zásadní roli v tom, aby zajistil, že Evropa, která nyní usiluje o získání více „tvrdé síly“, získávala i sílu měkkou, mimo jiné politický vliv na jiných kontinentech.
„Síkelovo dobré porozumění financím přispělo k posílení partnerství s klíčovými regiony a k udržitelnému rozvoji,“ komentuje další členka europarlamentní delegace pro vztahy s Afrikou Hilde Vautmansová (Renew). „Na druhou stranu není jasné, jestli evropské firmy a partnerské země skutečně a naplno z toho projektu těží,“ dodává belgická europoslankyně.
Rakouský lidovecký europoslanec a rovněž člen výboru pro rozvoj Lukas Mandl v prohlášení pochválil Síkelovu komunikaci s europarlamentem a označil ho za „jednoznačně pozitivní faktor v novém týmu eurokomisařů“.
„Já sama jsem nezaregistrovala žádnou větší akci, zatím. Je samozřejmě normální, že první rok dva v nové funkci je to hodně o pokládání stavebních kamenů,“ poznamenává česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). I ona nicméně kritizuje Síkelovu komunikaci: „Ačkoliv na některých sociálních sítí má i ze své pozice poměrně hodně sledujících, tak ten dosah a reakce jsou velmi nulové,“ uzavírá.
