Fotbalový šampionát v JAR motivuje děti ulice
Fotbaloví šampióni museli někde začít, mnozí, jako třeba Pelé nebo Maradona, přímo na ulici. Třeba takové talenty vyrůstají v černošských čtvrtích v Africe i dnes.
Sport je nepochybně lepší zábava než drogy, prostituce nebo přepadávání spoluobčanů. Dvojnásob to platí v chudinských čtvrtích a fotbalový šampionát v Jihoafrické republice je skvělý příklad a motivace pro neposedné chlapce, které vychovává především ulice.
Kluci prohánějí míč po malém plácku vedle železniční trati v černošské čtvrti Soweto u Johannesburgu. Zeď, která odděluje hřiště od domků, je pokreslená různými graffiti, je zde i obraz Nelsona Mandely nebo národní vlajka.
Kluci hrají fotbal a na šampionát se dívají po večerech v televizi. Nikdo z nich nemá peníze na to, aby si pořídil vstupenku na stadion.
„Trénujeme na turnaj, hrajeme skoro každý den. Chci být fotbalista a hrát za Kaiser Chiefs,“ říká dvanáctiletý Pumelelo, který bydlí se dvěma sourozenci a rodiči ve zděném domku bez vody, zato s elektřinou.
Na šampionát se ale dívá u bohatších sousedů jako je třeba Tato, který má příležitostnou práci v supermarketu. „Vstupenky si nemůžeme dovolit. Nejlevnější je za 50 eur. Ale klukům stačí televize, i tak je to pro ně motivace a fotbal je skvělá kariéra.“
Kluky trénuje na travnatém plácku 25letý Temba. Sice moc nevěří, že by někoho z jeho svěřenců vytáhl fotbal na výsluní, ale určitě jim pomáhá. „Všechny děti chodí do školy a fotbal hrají po obědě. Myslím že fotbal je hlavně spojuje a trochu drží na uzdě.“
Zda se z některého předměstského fotbalisty může stát hvězda světového formátu, lze jen stěží spekulovat. „Nějakou šanci mají, ale jsou chudí. Takže těžko. I na kariéru potřebuješ peníze,“ říká Mbeba a vrací se do branky mezi kartónové krabice.
