Co je Frakce Rudé armády za skupinu a kdy vznikla?
Vznikla na začátku 70. let jako část velmi silného revolučního hnutí z roku 1968, kdy se dali dohromady nejdříve studenti a později všechny možné další skupiny. Později se část radikalizovala. Malá skupina lidí, kteří v roce 1968 pochodovali německými ulicemi, stávkovali a okupovali univerzity, se rozhodla, že se pokusí systém svrhnout násilnou cestou.

V tom ale nebyli nijak unikátní. Podobné skupiny existovaly ve Spojených státech, kde byly zaměřené na rasovou spravedlnost, v Itálii i v dalších zemích.

Hlásili se ke komunismu, často definovanému až maoisticky a ideálem permanentní revoluce. Byli to velmi vzdělaní lidé, v takzvané první generaci hrála významnou roli Ulrike Meinhofová, což byla do té doby naprostá hvězda německé žurnalistiky. Byla tam i spousta lidí z univerzit, kteří následně odešli.

V manifestech razili teorii, že celý svět žije v nespravedlivém systému. Vadil jim kolonialismus, válka ve Vietnamu, kapitalismus a tak dále. Západní Německo viděli jako fašistický stát. V 60. letech se totiž ukázalo, že spousta lidí, kteří dělali kariéry už za nacismu, na svých místech seděla dál. Mluvíme o soudcích, o pedagozích na univerzitách i o politicích.

RAF řekla, že je potřeba proti tomu bojovat se zbraní v ruce. Na základě této ideologie někdy začátkem 70. let začali s násilím a terorismem. Nejdřív zapalovali obchody a později začali unášet i vraždit lidi. Tohle vyvrcholilo poprvé kolem roku 1977, kdy je pochytali, a tím skončila takzvaná první generace.

30 let pod falešnou identitou

Německá policie na konci února vypátrala členku RAF Danielu Kletteovou. O koho jde?
RAF měla tři generace. První byla v 70. letech a měla i mezinárodní podporu. Na konci 70. let to převzala druhá generace. Každá mimochodem byla profesionálnější a násilnější v tom, co dělala. V 80. letech se mluví o generaci třetí, do které patřila i Kletteová. U třetí generace je zajímavé, že strašně málo z jejích členů chytili. V polovině 80. let prostě zmizeli z radaru.

Často protože se dohodli s tajnou službou bývalého východního Německa, přešli do bývalé NDR a dostali náhradní identity. Řada těchto lidí šla do vězení v 90. letech, kdy se otevřely archivy, a západoněmecká tajná služba dostala informace z východu.

Kletteová je podezřelá z několika vražd v 80. letech, potom zmizela a třicet let ji nikdo neviděl. Žila pod jinou identitou.

Německá policie ještě pátrá po dvou dalších členech RAF. Zároveň se u Kletteové našlo poměrně velké množství zbraní. Zajímá mě tedy, jestli je i v dnešní době organizace nebezpečná.
Není. Oni dokonce už v 90. letech vydali manifest, ve kterém řekli, že ukončili násilnou činnost a jejich boj pokračuje jinými prostředky. RAF ve smyslu toho, co existovalo, je už dávno passé a žádný útok už nebyl zaznamenaný.

Je ale strašně přítomná v německé kolektivní paměti. Byla o tom hromada filmů, literatury, dokumentů i velkých výstav. RAF Němce prostě fascinuje. Kdyby se objevil nějaký levicový terorismus, tak si umím představit, že někdo bude vystupovat jejich jménem. Z toho, co víme, ale organizace už neexistuje.

To, že se u Kletteové doma našlo tolik zbraní, je výsledkem toho, že v osmdesátých letech byli vysoce profesionální. Byli vycvičení buď východoněmeckou tajnou službou, nebo spolupracovali s řadou blízkovýchodních aktérů. Létali se cvičit do Libanonu, Jordánska nebo Sýrie, ale spolupracovali i s Organizací pro osvobození Palestiny. Vraždy, které prováděli v osmdesátých letech, byly prakticky beze stopy.

Někde se objevila motorka, která dojela auto s bankéřem nebo politikem, někdo ho za jízdy profesionálně zabil a zmizel. Pokud se prokáže, že toho tato paní byla součástí, tak to je někdo, kdo to opravdu se zbraněmi uměl. Takže to není úplně překvapivé. Z toho, co víme, měla zbraně spíš na sebeobranu, než že by chystala další útok.

Marie Starostová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít