Francouzské úřady zadržely Haradinaje v lednu na základě srbského zatykače. Pak na něho byl uvalen soudní dohled a zákaz vycestování ze země až do vyřízení záležitosti.

Jeho zadržení vyvolalo v Kosovu i v sousední Albánii vlnu nevole. Tento krok kritizovala kosovská vláda i tamní prezident Hashim Thaçi, který sice také patřil ke špičkám Kosovské osvobozenecké armády, ale nyní je politickým soupeřem Haradinaje.

Srbsko považuje Haradinaje, který byl v letech 2004 a 2005 kosovským premiérem, za válečného zločince. Viní ho mimo jiné z odpovědnosti za vraždy, pronásledování, znásilňování a kruté zacházení se srbskými, romskými a také albánskými civilisty, které separatisté označili za kolaboranty se Srby.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Haradinaje v dubnu 2008 osvobodil pro nedostatek důkazů, jeho zástupce přitom ale za podíl na mučení poslal na šest let do vězení.

V červenci 2010 odvolací tribunál vrátil celý proces k novému projednání, v roce 2012 byl Haradinaj ale definitivně osvobozen.

Srbsko však zatykač nestáhlo. Podle srbských médií jeho vydání žádá kvůli podezření, že během ozbrojeného konfliktu v Kosovu v letech 1998 a 1999 spáchal zločiny proti civilnímu obyvatelstvu nezahrnuté do obžaloby, jíž byl u ICTY zproštěn.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít