„Goralové to (rozhodnutí vlády) pokládají za zadostiučinění, protože goralská komunita obsazuje celé severní Slovensko, od města Stará Ĺubovňa až po Jablunkov na horní Moravě. Jsme zvláštní, protože v prostředí, ve kterém vyrůstáme a formujeme se, vyznáváme hodnoty jako pracovitost, zodpovědnost, rodina či víra v Boha. Chceme, aby goralská kultura zůstala zachována i pro další generace,“ řekl starosta obce Ždiar Pavol Bekeš podle serveru Pravda.sk.

Díky zařazení na seznam menšin získá komunita peníze ze státního rozpočtu, například na fungování folklorních souborů. „Jsme už na Slovensku součástí nehmotného kulturního dědictví a spolu s Poláky a Čechy se chceme dostat i na seznam UNESCO,“ řekl Bekeš, který odhadl, že ke komunitě se na Slovensku může hlásit přibližně 70 000 lidí. Při sčítání lidu v roce 2021 si goralskou národnost vybralo 5273 lidí – z toho 537 na prvém místě a zbývajících 4736 na druhém.

Až dosud bylo velmi náročné získat od státu podporu na aktivity sloužící k zachování goralských tradic, jako například slavnosti při zahájení letní turistické sezony, festivaly Goralské dny, upozornil Ján Gondek z Lesnice, který při příležitosti uznání symbolicky pasoval za Gorala i slovenského premiéra. „Pasuje se valaškou, které říkáme i ciupaga. Je to symbol Goralů, kterým nejprve chrání svou rodinu a ve stáří se o ni opírají,“ vysvětlil.

Jako poslední byla na Slovensku předloni uznaná vietnamská menšina. Před ní to byli Bulhaři, Češi, Chorvati, Maďaři, Moravané, Němci, Poláci, Romové, Rusíni, Rusové, Srbové, Ukrajinci a Židé.

Goralové žijí hlavně na pomezí Slovenska a Polska, kde jsou pokládáni za etnickou skupinu, sami se však většinou pokládají za Poláky, Slováky či se hlásí k několika národnostem najednou. Goralská kultura, do které se promítají slovenské, maďarské či rusínské vlivy, je v Polsku pokládána za jednu z nejvíce svérázných. Etnografové hovoří o odlišných podmínkách rozvoje této skupiny, dané i větší svobodou a nezávislostí na dění v polských rovinách.

Loni v létě polský režisér Marcin Koszalka představil na Letní filmové škole v Uherském Hradišti svůj film Bílá odvaha. Válečné drama sleduje konfrontací Goralů žijících pod polskými Tatrami s nacismem. Část této etnické skupiny za druhé světové války kolaborovala. Některé Goraly si nacisté na svou stranu získali teorií Goralenvolku, tedy tvrzením, že i oni mají německý původ. Spolupráci s Němci podle historiků podepsalo 40 000 lidí. Režisér připustil, že se po dokončení filmu stal terčem útoků z pravicově orientované části polské společnosti.

„Dovolili jsme si poukázat na to, že my jako Poláci nejsme tak čistým národem, za jaký se považujeme a za jaký chceme, aby nás považoval zbytek světa,“ řekl režisér. „Některé skupiny z prostředí Goralů s filmem mají také zásadní problém. Je to pro ně uzavřené téma,“ doplnil Koszalka.