Green Deal už se změkčuje, Komise ale bude domluvená pravidla vymáhat, upozorňuje právník
Unijní lídři budou v tomto týdnu opět jednat o tom, jaký by Evropská unie měla mít další společný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů. Z Česka zatím zaznívají odmítavé reakce, a to od končící i nově vznikající vlády. Odborník na klimatické právo Vojtěch Vomáčka ale v Bruselských chlebíčcích na Radiožurnálu upozorňuje, že podle soudů jde i o lidská práva.
„Evropská unie i některé členské státy by si chtěly nastavit takový cíl, aby opravdu byla reálná klimatická neutralita 2050,“ popisuje vedoucí Katedry práva životního prostředí a pozemkového práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s Vojtěchem Vomáčkou, odborníkem na klimatické právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity
Čím totiž budou emise skleníkových plynů nižší, tím složitější bude redukovat ty zbývající. „A je samozřejmě rozdíl, jestli rok 2040 bude spojený s cílem 85procentní redukce, anebo třeba 90procentní redukce, což je současný návrh Evropské komise,“ vysvětluje důsledky Vomáčka.
Jenže unijní politici se zatím stále nemůžou dohodnout, přitom na ně čeká většina světa. V listopadu má totiž na konferenci COP30 téměř 200 zemí vyjednávat o dalších krocích v řešení globální změny klimatu.
Evropská unie se proto pokusí definitivně schválit své nové klimatické cíle na roky 2035 a 2040 na jednání unijních ministrů životního prostředí. To bylo mimořádné svoláno na úterý 4. listopadu, aby to EU stihla těsně před konferencí.
Tři názorové proudy
Návrh Evropské komise podporují hlavně státy ze severu Evropy a některé západoevropské země.
7:02
Evropská unie jedná o dosažení klimatických cílů. ‚Měly by být realističtější,‘ míní šéf resortu Hladík
Číst článek
„Pak je tu část, která podmiňuje přijetí cíle různými flexibilitami – to je třeba Francie a Německo,“ doplňuje Vojtěch Vomáčka s tím, že tento proud nakonec nejspíš převáží. „Flexibilita bude znamenat, že při nastavení dílčích požadavků bude možné přizpůsobit se a reflektovat situaci v jednotlivých regionech a to, čemu jednotlivé členské státy čelí.“
Zůstane tak 90procentní závazek snížení emisí skleníkových plynů vůči roku 1990, ale bude dána větší volnost při nastavení konkrétních politik a právních nástrojů, které budou teprve v návaznosti na cíl přijímány.
Česko ale v Unii patří v této otázce do třetího, zdrženlivého proudu, společně například s Itálií nebo Polskem. A do toho, ke které variantě se nakonec EU jako celek přikloní, promluví i postoj europoslanců.
Klima a lidská práva
V debatě o unijních klimatických cílech podle Vomáčky chybí to, že požadavky na snižování emisí nevychází jen z dohody uvnitř Evropské unie, ale také z mezinárodních požadavků.
‚Popírání příčiny změny klimatu není odlišný názor.‘ Matfyz a další klimatologové reagují na senátory
Číst článek
Členské státy se k ochraně klimatu zavázaly už v Rámcové smlouvě OSN o změně klimatu v roce 1992. A v roce 2015 v Pařížské smlouvě navíc slíbily, že budou dělat taková opatření, aby průměrná globální teplota do roku 2030 nenarostla o víc než dva stupně ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí.
Kromě toho mají klimatická opatření i lidskoprávní rovinu. „Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dlouhodobě judikuje, že jakmile je nějaké předvídatelné podstatné nebezpečí pro občany, tak stát musí nějakým způsobem reagovat,“ vysvětluje Vojtěch Vomáčka.
„A pokud nám vědci říkají, že nebezpečí změn klimatu je reálné a je velké, tak z toho vyplývají alespoň nějaké minimální základní povinnosti státu, které ESLP dokázal vymezit tak, že prostě řekl: Ano, alespoň podle těch vědeckých poznatků byste měli směřovat ke klimatické neutralitě.“
Česko odmítne emisní povolenky
Vznikající vládní koalice ale změnu v postojích Česka rozhodně nechystá. Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval toho dosluhujícího, Petra Fialu (ODS), aby na unijním summitu klimatické závazky do roku 2040 odmítl. Fiala ale Babišovy výzvy označil za směšné s odůvodněním, že končící vláda tyto závazky dlouhodobě odmítá, i díky tomu zatím nebyly schváleny.
A nebude to zřejmě jediné klimatické ne, které v Bruselu od Česka v následujících měsících uslyší. O konkrétním programu začnou sice vyjednávači vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů mluvit až tento týden, přesto je pár programových bodů, o kterých mají už jasno.
Povolenky ETS2 na dopravu a topení zatíží domácnosti o stokoruny měsíčně, tvrdí studie
Číst článek
Je mezi nimi i vzkaz Bruselu, že Česko nezavede nové emisní povolenky pro dopravu a budovy, které mají fungovat od roku 2027 a tlačit na snížení emisí právě v těchto sektorech.
Co je psáno, to je dáno
Pokud Česko systém EU ETS 2 nezavede, ocitne se podle Vojtěcha Vomáčky v situaci, kdy bude porušovat závazky, které vyplývají z unijního práva, a bude mu hrozit infringement, tedy řízení o porušení evropského práva, případně odstřihnutí od evropských fondů.
Že Evropská komise má chuť vymáhat povinnosti, ke kterým se členské státy zavázaly, ukazuje podle Vomáčky případ Polska.
„Pokud se napletu, tak Komise už oznámila, že z důvodu nepřijetí klimaticko-energetického plánu, posílá Polsko před soudní dvůr. Takže ukazuje, že neváhá klepnout přes prsty, ukázat, že tohle teda ne. Pokud jsme si něco domluvili a máme na to právní úpravu, tak jsou členské státy povinny se systému účastnit,“ naznačuje odborník na klimatické právo.
Jak se na české klimatické odmítání budou dívat ostatní unijní země? Dá se vůbec z evropských klimatických závazků vyvléknout? A roste odpor proti Green Dealu jen v Česku nebo i jinde v Unii? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky, audio je v úvodu článku.
