Gruzie vystupuje ze Společenství nezávislých států
Gruzínský parlament schválil jednomyslně vystoupení země ze Společenství nezávislých států. Ruská generalita potvrdila, že stahuje své muže z Gruzie. Likvidace pozůstatků bojů, ničení nevybuchlé munice a především odminování některých oblastí především v okolí města Gori si ale vyžádá několik dní. Proto také do Gruzie podle ruské strany přicházejí některé nové speciální jednotky.
Ruská armáda se začala stahovat z gruzínského města Gori. Postupně předává kontrolu nad územím gruzínským bezpečnostním silám. Opouští i okolí černomořského přístavu Poti. Stahování bude ale trvat několik dní a není vyloučené, že ho budou provázet ještě další střety s gruzínskými vojáky. V blízkosti města Gori došlo před několika okamžiky k sérii explozí. Její příčiny ale nejsou známé.
O vývoji konfliktu bude ve Francii dnes také jednat americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
Rozporné zprávy z Gori
Ruské jednotky začaly podle svědků předávat kontrolu nad městem gruzínským silám. Velitel ruského kontingentu nicméně prohlásil, že ruští vojáci zůstanou v okolí města několik dalších dnů, údajně kvůli tomu, aby zlikvidovali nevybuchlou munici a zbraně.
Armádní generál zároveň vyzval obyvatele Gori, aby se vrátili do svých domovů, které opustili po pondělním stažení gruzínských jednotek.
Ruská armáda v minulých dnech Gori několikrát bombardovala. Poté, co ho včera i přes dojednané příměří obsadila, se zvýšily obavy, že se Kreml nehodlá své jednotky z gruzínského území stáhnout.
Některé agentury aktuálně informovaly o tom, že ruských vojáků v okolí Gori i Poti naopak přibývá. Není ale jasné, jestli jde o ohlášené jednotky určené k vyklizení území, nebo o novou vlnu ruské ofenzivy.
O situaci v Gruzii má dnes jednat šéfka americké diplomacie Condoleeza Riceová v Paříži. Před odletem přirovnala ruský zásah v Gruzii k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968
Pozdě večer přistála v Praze další skupina Čechů, kteří museli z Gruzie odjet. Letadlo české armády se vracelo z arménského Jerevanu, kam předtím odvezlo tři tuny humanitární pomoci určené obětem gruzínských bojů. Na zpáteční cestě naložil speciál skupinu 20 lidí, ve které byli kromě českých občanů taky Gruzínci, Poláci a Slováci.
Cestující přiletěli do Prahy podle přítomných psychologů v dobré psychické kondici. Přesto většina z nich o posledních zážitcích z Gruzie nechtěla mluvit. Ve skupině českých navrátilců byl i Adolf Turek. Tady jsou jeho dojmy: "Takže co vám utkví v hlavě: panika, strach lidí a následky války, která tam prostě bya. Těžko pochopit, že je něco takového možné v roce 2008."
Berlín varuje před izolací Moskvy
Evropská unie by se kvůli jeho podílu na konfliktu v Gruzii neměla snažit Rusko izolovat. Myslí si to šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, který toto stanovisko zastával i na mimořádné schůzce unijních ministrů zahraničí. Řada jeho kolegů si naopak myslí, že by vztahy Evropské unie s Moskvou měly ochladnout.
Velká Británie, Švédsko i některé státy střední a východní Evropy zastávají názor, že by Evropská unie kvůli dění v Gruzii měla k Rusku přistupovat mnohem tvrdším způsobem. Německo to ale ústy svého ministra zahraničí odmítlo.
"Stability na Kavkaze nedosáhneme bez Ruska nebo proti Rusku, nýbrž jenom s Ruskem," nechal se slyšet šéf německé diplomacie Steinmeier. Podle sociálně-demokratického ministra by bylo chybou Rusko mezinárodně izolovat.
Steinmeiera podpořil taky šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Ruprecht Polenz z CDU. Ten si myslí, že by unie mohla Rusku dokonce nabídnout privilegované partnerství, pokud Moskva ukáže snahu převzít evropské hodnoty.
Moskva odmítá kritiku Washingtonu
Americký prezident George Bush vyzval Rusko, aby neprodleně stáhlo veškeré vojáky z Gruzie. K tomu se zavázalo podpisem příměří s kavkazskou republikou, s níž v posledních dnech svedlo těžké boje kvůli Jižní Osetii, separatistické republice na severu Gruzie. Bush nepřímo naznačil, že další operace ruské armády v Gruzii by mohly vést k americkému zablokování členství Moskvy v některých mezinárodních organizacích: "Rusko poslední roky usiluje o integraci do diplomatických, politických, ekonomických a bezpečnostních (světových) struktur dvacátého prvního století. Spojené státy toto úsilí od začátku podporují. Nyní ale Rusko dává své aspirace všanc kvůli akcím, které se neslučují s principy těchto struktur," zdůraznil Bush..
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kontroval kritikou Spojených států. Podle Lavrova je partnerství Washingtonu a Tbilisi virtuální záležitostí a Spojené státy si budou muset v budoucnu vybrat mezi takovouto virtuální spoluprácí a společným řešením globálních problémů s Ruskem.
Washington podle Lavrova hraje na Kavkaze podporou prozápadního prezidenta Gruzie Saakašviliho nebezpečnou hru, představitelé západních států se prý navíc zachovali neprosto nevyváženě, když nereagovali na gruzínskou ofenzívu v Jižní Osetii a následně odsoudili až ruskou protiofenzívu vůči Gruzii. Ruský vicepremiér Sergej Ivanov řekl televizi BBC, že se Moskva pokusí řešit situaci po konfliktu prostřednictvím Evropské unie, se Saakašvilim ale údajně jednat nebude.
