Na náměstí Republiky v centru Tbilisi se shromáždilo asi 10 000 protestujících, kteří se poté vydali na pochod k parlamentu. Mnozí mávali vlajkami Evropské unie.

Návrh zákona od chvíle, kdy jej vládnoucí strana Gruzínský sen v polovině dubna předložila parlamentu, opakovaně přivedl do ulic tisíce Gruzínců. Vyvolal také obavy v Bruselu, který varoval, že přijetí tohoto typu zákona by mohlo zmařit šance Gruzie na vstup do EU.

Předchozí pokus o přijetí podobné normy loni ztroskotal v důsledku masivních protestů opozice.

„Úřady, které znovu předložily návrh ruského zákona, překračují rámec toho, co umožňuje ústava, mění směřování země a zrazují neměnnou vůli lidu,“ napsali organizátoři z řad lidskoprávních organizací a opozičních stran.

„Tento zákon, stejně jako tato vláda, je neslučitelný s historickým rozhodnutím Gruzie stát se členem Evropské unie,“ citovala AFP Niku Gvaramiu, vůdce opoziční strany Achali.

Normu kritici přirovnávají k ruským zákonům, které Kremlu umožnily rozdrtit opozici a potlačit nezávislá média. Ale podle šéfa gruzínské vlády je úkolem zákona zabránit „ukrajinizaci“ Gruzie.

Zákon byl zatím přijat v prvním čtení. Vládní strana má v parlamentu natolik silnou většinu, že je schopna přehlasovat i avizované veto hlavy státu Salome Zurabišviliové.

Gruzínský sen, který v pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, jeho kritici obviňují z autoritářských sklonů a přílišné blízkosti k Rusku. Vládní strana podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenějším uskupením v zemi, i když její popularita od posledních voleb v roce 2020 zeslábla. Příští parlamentní volby mají být v říjnu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít