Inflace v Evropské unii trhá rekordy. Světová banka varuje před potravinovou krizí

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před potravinovou krizí, která zvýší ceny potravin až o 37 procent.

Brusel/Washington/Kyjev Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nakupování, ilustrační foto

Potravinová krize ovlivňuje podle prezidenta Světové banky jídlo všeho druhu. Například oleje, obilí, což se promítá i do cen dalších plodin (Ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

V eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na 7,4 procenta z 5,9 procenta v únoru. Statistický úřad tak zpřesnil svůj rychlý odhad ze začátku tohoto měsíce, podle kterého březnová inflace v zemích používajících euro činila 7,5 procenta.

Inflace v eurozóně se nyní pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Vzhůru ji tlačí zejména zdražující energie. V březnu se ceny energií v eurozóně meziročně zvýšily o 44,4 procenta. Bez zahrnutí energií činila inflace 3,4 procenta.

Nejvyšší inflaci v EU vykázala Litva, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 15,6 procenta. Druhé místo obsadilo Estonsko s inflací 14,8 procenta. Nejnižší inflaci naopak vykázala Malta, a to 4,5 procenta. Za ní následovaly Francie a Portugalsko.

Růst cen potravin

Válka na Ukrajině zdraží potraviny až 37 procent a nastupující potravinová krize způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. V rozhovoru s BBC to řekl prezident Světové banky David Malpass. Pokud se krizi nepodaří zastavit, hrozí podle něj chudoba a podvýživa stovkám milionů lidí.

Zdražení ukrajuje z rozpočtů domácností. Pětina Čechů si bude muset najít výdělečnější zaměstnání

Číst článek

Světová banka předpovídá, že krize nejvíce dolehne na ty nejchudší, kteří budou jíst méně a budou mít i méně peněz na další věci, včetně například zaplacení školného. Kvůli dopadům na nejchudší je to podle Malpasse „svým způsobem nefér krize“, stejně jako to bylo za pandemie covidu-19.

„Je to lidská katastrofa, znamená to horší dostupnost potravin. Zároveň se to ale stává politickým tématem pro vlády, které s tím nemohou nic dělat. Ony to nezpůsobily a teď jen sledují, jak se ty ceny zvyšují,“ řekl Malpass na okraj jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu.

Ceny se zvyšují prakticky všude a jejich růst je velmi výrazný, upozornil šéf Světové banky. „Ovlivňuje to jídlo všeho druhu, oleje, obilí, a pak se to promítá i do dalších plodin,“ řekl. Růst cen ovlivňuje i kukuřici, která zdražuje, když zdražuje pšenice, dodal Malpass.

Šéf Světové banky upozornil, že ve světě je dost potravin pro všechny a podle srovnání se situací v minulosti jsou i vysoké zásoby potravin. Je ale potřeba změnit způsob distribuce, aby se potraviny dostaly tam, kde jsou potřeba.

Jedním z hlavních úkolů Světové banky je snažit se ve světě zmírňovat chudobu. Malpass ale nedoporučuje, aby státy dotovaly produkci potravin nebo se snažily zastropovat ceny. Místo toho je podle něj potřeba se v celém světě zaměřit na zvýšení dodávek hnojiv i potravin, spolu s cílenou pomocí těm nejchudším. 

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme