„Všichni se přišli rozloučit s prezidentem mučedníkem a jeho společníky, bez ohledu na svou stranickou či etnickou příslušnost nebo jazyk,“ řekl agentuře Reuters právník z Tabrízu Masúd Pezeškijan.

Reuters nicméně upozorňuje, že jakkoli se podle státní televize v Tabrízu shromáždil početný dav lidí, někteří pozorovatelé si všímají ostrého kontrastu, pokud jde o zármutek íránské veřejnosti ve srovnání s dřívějšími vzpomínkovými akcemi po úmrtích jiných významných postav islámské republiky za 45 let její existence.

Írán sice vyhlásil za Raísího pětidenní smutek, ale po jeho tragickém skonu v zemi zdaleka nehřmí taková emocemi nabitá rétorika, jaká provázela například smrt velitele revolučních gard Kásema Solejmáního, jehož zabily Spojené státy v roce 2020 dronem v Bagdádu. Jeho pohřbu se tehdy zúčastnily obrovské davy truchlících, kteří dávali najevo svůj zármutek i hněv.

Z Tabrízu, nejbližšího většího města od místa nehody, bylo v úterý odpoledne Raísího tělo dopraveno na teheránské letiště, aby bylo převezeno dále do posvátného města šíitských muslimů Kom. Odtud se vrátí do hlavního města, kde bude vystaveno ve velké mešitě Mosala a ve středu ráno se bude konat další smuteční procesí.

Ve čtvrtek večer pak bude Raísí pohřben ve svém rodišti, druhém největším íránském městě Mašhad na severovýchodě země. Středeční pietní akce v Teheránu se zúčastní také delegace afghánského hnutí Tálibán, které nyní v zemi vládne. Agentuře Reuters to v úterý řekl mluvčí vlády.

Nečekaná smrt prezidenta přišla v době, kdy se v Íránu prohlubuje rozkol mezi duchovním vedením země a širokou íránskou společností v řadě otázek, od utahování sociálních a politických otěží až po ekonomické potíže země, podotýká Reuters.

Atmosféra v Íránu

Chtějí-li vládci Íránu obnovit pošramocenou legitimitu své moci po rekordně nízké účasti voličů v březnových parlamentních volbách, která činila 41 procent, musí se pokusit vzbudit nadšení veřejnosti a zajistit její vysokou účast v předčasných prezidentských volbách. Ty byly vyhlášeny na pátek 28. června.

Íránci mají ovšem v živé paměti, jak íránské úřady a bezpečnostní složky naložily s celonárodní vlnou nepokojů, které zažehla smrt 22leté Mahsy Amíníové. Mladá žena zemřela ve vazbě po zadržení mravnostní policií.

Státní moc protesty, zaměřené i proti nejvyššímu duchovnímu vůdci a systému jako takovému, násilně potlačila. Podle organizací za lidská práva byly při tvrdých zákrocích stovky lidí zabity a tisíce zadrženy, mnozí z nich byli následně popraveni.

Mnoho Íránců se při prezidentské volbě může rozhodnout zůstat doma také kvůli všeobecnému rozčarování ze zhoršující se životní úrovně a všudypřítomné korupce.

Miliony Íránců podle některých analytiků ztratily naději, že vládnoucí duchovní elita dokáže někdy vyřešit hospodářskou krizi, kterou přiživuje kombinace amerických sankcí, špatného řízení ekonomiky a úplatkářství.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít