Izrael pod tlakem omikronu. Kapacity nemocnic dochází, kritizuje se smysl covid pasů a řeší čtvrtá dávka
Začátkem loňského roku se o něm psalo jako o „světovém očkovacím premiantovi“, na počátku toho letošního pak devítimilionový Izrael začal dokonce nabízet také čtvrtou dávku vakcíny proti covidu, a to jako první země na světě. Na zemi, která si během pandemie připsala celou řadu úspěchů, ale v současné době tvrdě doléhá silná vlna varianty omikron. Zatímco počet vážně nemocných roste, odborníci a politici vedou debaty o smyslu covid pasů.
Počet pozitivně testovaných v devítimilionovém Izraeli v těchto dnech šplhá až k 80 tisícům případů za jediný den, podle odborníků se tak země nachází na vrcholu současné vlny a počet hospitalizovaných pacientů ve vážném stavu s každým dnem stoupá.
Izrael po 22 měsících otevírá hranice turistům. Uzávěra podle vlády neměla kvůli omikronu efekt
Číst článek
V úterý úřady evidovaly 856 těžce nemocných pacientů s covidem-19, statistiky tak překonaly i maximum ze zářijové vlny. V době, kdy se v zemi šířila méně nakažlivá, ale pro následný průběh vážnější varianta delta, se podle izraelského listu Haarec vrchol křivky zastavil na 737 vážně nemocných. Teď je to o stovku víc.
Izraelský deník přitom cituje zprávu izraelského národního informačního centra pro koronavirus, podle kterého „celkový počet pacientů na covidových odděleních dosáhl maxima od začátku pandemie“. Zpráva zároveň upozorňuje, že situaci navíc komplikuje vysoká absence zdravotnického personálu, způsobená právě masivním šířením omikronu.
Izraelští odborníci už na začátku týdne předpovídali, že ještě tento týden začnou počty nově odhalených případů nákazy klesat, situace v nemocnicích se ale zároveň bude zhoršovat. Už během středy počet lidí ve vážném stavu stoupl na zhruba 880 případů, mezi kterými bylo i 250 kriticky nemocných. Vzestupný trend má přitom pokračovat i v následujících dnech.
Podle Erana Segala z izraelského Weizmannova institutu věd, který radí vládě, by toto číslo mohlo v příštích dnech dosáhnout tisícovky. Někteří odborníci však dokonce odhadují, že by se statistiky těžce nemocných mohly přehoupnout i přes dosavadní maximum 1200 těžkých případů, píše list The Times of Israel.
Tak vysoké číslo izraelské úřady zaznamenaly loni v lednu, kdy zemi zasáhla těžká vlna covidu, během které umíralo i několik desítek lidí denně – nejtragičtějším dnem tehdy byl 24. leden, kdy zemřelo 77 infikovaných. Úmrtí na covid ale přibývá i dnes. Za posledních sedm dní Izrael eviduje dohromady 130 zemřelých, to je v porovnání s předchozím týdnem 75procentní nárůst, uvádějí oficiální statistiky.
„Vzhledem tomu, že máme aktivně nemocných pět procent národa, situace skutečně není optimální a je horší než v České republice. U mladých lidí je onemocnění naštěstí velmi mírné, počet těžkých případů proto tvoří méně než 0,2 procenta všech aktivních pacientů. Úmrtnost mezi těžkými případy je menší než 10 procent, bohužel ale evidujeme 20 až 40 úmrtí denně,“ popisuje situaci v Izraeli epidemiolog Telavivské univerzity Gabriel Chodick pro iROZHLAS.cz.
Nemocnice se tak podle odborníků mají připravit na další zhoršování situace. „Jakmile nárůst nových infekcí poklesne, budeme i dál svědky nárůstu vážných případů… Doufám, že do začátku příštího týdne dosáhneme vrcholu, dočkáme se stabilizace a následného poklesu,“ cituje Haarec poradce izraelské vlády Segala.
Podle deníku The Times of Israel přitom obsazenost jednotek intenzivní péče dosahuje svých hranic už teď a některé nemocnice čelí zahlcení. Například nemocnice poblíž města Rechovot musela začátkem týdne zavřít na několik hodin svou pohotovost, protože už příjem pacientů nezvládala.
„Mnoho pracovníků je v karanténě nebo mají pozitivní test… Nebudeme schopní nadále poskytovat specializovanou péči, kterou každý den poskytujeme v nemocnicích. Zdravotníci jsou pod příliš velkým tlakem. Vyzývám (ministra zdravotnictví) Nicana Horovice, aby v této vážné krizi okamžitě zasáhl,“ uvedl šéf izraelské asociace zdravotníků Eli Gabaj v naléhavém dopise, který izraelská média zveřejnila během středy.
Účinnost čtvrté dávky
Izrael se během let 2020 a 2021 stal pro mnohé státy vzorem, jak rychle naočkovat co největší počet obyvatel, a sehrál klíčovou roli při sledování účinků vakcín proti covidu-19.
Tajemství izraelského úspěchu: zdravotní pojišťovny, organizace, ale i premiérovy osobní ambice
Číst článek
Když začal s rozsáhlou očkovací kampaní, netrvalo to ani tři týdny a dokázal první dávku podat více než polovině populace starší šedesáti let. Následně se stal také jedním z prvních států, který začal podávat třetí dávku, a nyní už očkuje dokonce i čtvrtou dávkou.
Začátkem roku ji začal nabízet nejzranitelnějším skupinám obyvatel, tedy seniorům, lidem s oslabenou imunitou a zdravotnickým pracovníkům. V současné době je čtvrtou dávkou očkováno už více než 600 tisíc lidí, třetí dávku dostalo zhruba 4,4 milionu Izraelců, dohromady má ale dokončené očkování přes šest milionů lidí.
Prvotní studie z Izraele přitom ukazují, že čtvrtá dávka vakcíny proti covidu-19 poskytuje lidem starším 60 let třikrát vyšší ochranu před vážným průběhem nemoci a dvojnásobnou ochranu před nákazou, než když dostanou dávky tři. Tyto výsledky oznámilo izraelské ministerstvo zdravotnictví jen pár dní poté, co byly minulý týden zveřejněny závěry podobné analýzy od izraelské nemocnice Šeba.
Studie publikovaná nemocnicí nedaleko Tel Avivu uvádí, že čtvrtá dávka výrazně zvyšuje hladinu protilátek v krvi, „pravděpodobně“ ale nedokáže zcela zabránit nákaze variantou omikron, která je dvakrát až třikrát nakažlivější než delta.
Tečka za covidem se v Izraeli nekoná: nakažených přibývá jako v březnu, startuje vakcinace třetí dávkou
Číst článek
„Vakcína, která byla velice efektivní proti předchozím variantám, je vůči omikronu méně účinná,“ uvedla profesorka Gili Regevová-Jochajová, která má tento výzkum v nemocnici Šeba na starost.
„Zjistili jsme po čtvrté dávce zvýšení protilátek, je jich víc než po třetí. Máme ale hodně lidí nakažených omikronem i po čtvrté dávce. Je jich sice méně než v kontrolní skupině, ale stále mnoho,“ dodala Regevová-Jochajová podle listu The Times of Israel.
Jen pár hodin po zveřejnění předběžných výsledků pak Šeba vydala prohlášení, ve kterém vyzvala k „pokračování úsilí při očkování rizikových skupin“. Podle izraelských médií ji k tomu přiměly úřady, kterým se prezentace výsledků studie nelíbila. V té době už se v izraelských denících a serverech rozjely diskuse kolem účinnosti dosavadní strategie izraelské vlády, která stejně jako drtivá většina zemí světa vsadila v boji proti koronaviru hlavně na očkování.
Poradci vlády ale za dosavadní strategií stojí. Panel izraelských odborníků tento týden přišel s doporučením, aby se začali čtvrtou dávkou očkovat všichni nejen zranitelní, ale všichni občani starší 18 let. Jedinou podmínkou je, že od aplikace třetí dávky nebo od vyléčení se z covidu-19 musí uplynout nejméně pět měsíců. Opírají se přitom o závěry následné studie, podle níž čtvrtá dávka poskytuje lidem starším 60 let třikrát vyšší ochranu před vážným průběhem nemoci a dvojnásobnou ochranu před samotnou nákazou.
Stejný názor ale nesdílí ministr zdravotnictví Nican Horovic. Jak totiž uvedl ve svém pondělním prohlášení, čtvrtou dávku zřejmě Izrael široké veřejnosti nabízet nebude.
Smysl covid pasů
Napjaté debaty se nyní vedou hlavně kolem takzvaných zelených pasů, které pro Izraelce znamenají vstupenku ke společenskému životu.
Na kulturní akce, do barů či restaurací se s nimi dostanou jen ti, co mají maximálně šest měsíců po druhé dávce očkování proti covidu-19, v uplynulém půlroce covid prodělali nebo mají negativní test. Mnozí odborníci a politici nicméně tvrdí, že v době šíření varianty omikron postrádá používání zelených certifikátů smysl.
Sestra z Tel Avivu: Pro Izraelce je očkování lístkem ke svobodě. Vše jde hladce, s Českem se to nedá srovnat
Číst článek
Tvrdí to také poradní panel expertů, který koncem minulého týdne doporučil vládě, aby covidový pas v jeho současné podobě zrušil. Odkazují se přitom na vyšší nakažlivost a lepší schopnost omikronu nakazit i očkované a lidi, kteří covid prodělali. Podle expertů tak mohou vést k falešnému pocitu bezpečí a tím i zvýšenému riziku dalšího šíření. Považují proto za vhodnější od všech obyvatel vyžadovat negativní test, tedy také od očkovaných.
Zatímco odborníci v oblasti veřejného zdraví vyzývají spíše ke zpřísnění podmínek, část politiků volá po zrušení pasů bez náhrady. V polovině ledna k tomu vyzval například ministr financí Avigdor Lieberman.
„Covidové pasy nemají žádnou medicínskou ani epidemiologickou logiku, na tom se shodují mnozí experti… Naopak přinášejí přímé ohrožení pro ekonomiku,“ prohlásil Lieberman podle listu The Times of Israel a dodal, že by se Izrael měl covidových pasů zbavit a začít „normálně žít“. V podobném duchu se vyjadřují i někteří další politici, odborníci ale vyzývají k opatrnosti.
Debatu o zelených pasech v Izraeli analyzuje také server Jerusalem Post. Podle něj přitom stále není jasné, jestli budou certifikáty nakonec skutečně zrušeny, pozměněny, nebo se jejich platnost prodlouží. Úřadům nicméně rychle ubíhá čas – platnost zelených pasů, které v zemi fungují od února 2021, totiž vyprší ani ne za týden. Stane se tak v úterý 1. února, do kdy se mělo o jejich osudu rozhodnout.
Vedle hlasů, které volají po zrušení covidových pasů, se ale ozývají i jejich zastánci. Jerusalem Post přitom odkazuje na některé zdravotní experty, kteří spatřují výhody těchto certifikátů v tom, že dokázaly přimět k očkování větší počet lidí. I ty, kteří se původně očkovat nechtěli.
Izraelský server ale vyjadřuje pochybnost, zda v zemi, kde je plně očkováno 65 procent populace, ještě zelený pas dokáže někoho k očkování vůbec přimět. Jen pár dní před vypršením platnosti tak zůstávají na stole všechny možnosti.
