Kalhousová: Izrael nemá moc es v rukávu. Operace v Rafáhu je vzkaz Hamásu, aby jednal seriózně
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken v pátek přijel do Izraele, kde se setkal s izraelským premiérem. Může návštěva přiblížit vyhlášení příměří v Pásmu Gazy? Proč Izrael přes jednoznačnou vojenskou převahu nemá okupované území pod kontrolou? „Ani Izrael, ani Hamás nejsou úplně připravení k velkým kompromisům,“ řekla pro Radiožurnál ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.
Antony Blinken v pátek přijel do Izraele. Sešel se s izraelským premiérem i s dalšími členy válečného kabinetu. V prohlášení po jednání ale není nic o příměří navzdory tomu, že Spojené státy dál usilují o příměří a o propuštění rukojmích, která zadržuje Hamás. Jak takovou zprávu číst?
Ohledně příměří zřejmě nepřinesla dnešní jednání zásadní posun. O příměří se možná v tuto chvíli jedná v katarském Dauhá. Ale myslím si, že Antony Blinken přinesl do Izraele důležité poselství, že bez dlouhodobého politického řešení Pásma Gazy zůstane Izrael v Gaze mnoho let a že v takové situaci bude bezpečnostní situace Izraele slabší, a naopak v ohrožení.
Izrael potřebuje Hamás co nejvíce zničit, aby nemohl obnovit své síly a zopakovat masakr ze 7. října někdy v budoucnu, vysvětluje Irena Kalhousová
Není to samozřejmě něco, co by si část Izraelců neuvědomovala, premiérem je ale Benjamin Netanjahu, který důležitá politická rozhodnutí odkládá, včetně například představení jasného plánu, co by mělo být v Gaze po ukončení bojů, jak by si Izrael zprávu Gazy do budoucna představoval, i toho, že Izrael není schopen jasně definovat cíl vojenské operace v Gaze.
Na jednání do Kataru měl dnes podle kanceláře izraelského premiéra dorazit i šéf izraelské tajné služby Mosad. Setkat se tam měl se šéfem americké CIA a také s katarským premiérem. Naznačují tyto informace, že by přece jenom posun ohledně příměří mohl být?
Zprávy jsou to ambivalentní. Američané říkají, že se pomaličku daří zahlazovat hlavní rozdíly mezi představami Hamásu a představami Izraele o tom, jak by budoucí dohoda mezi nimi měla vypadat. Na druhé straně, když posloucháme prohlášení izraelských představitelů, spíše slyšíme a cítíme velký pesimismus.
26:05
Izrael blokuje pomoc na hranicích, Gazu nedokáže ovládnout ani tam zajistit pořádek, tvrdí arabistka
Číst článek
Dohoda je zkrátka velmi obtížná a zřejmě ani Izrael, ani Hamás nejsou úplně připravení k velkým kompromisům a nejsou zatím úplně tlačeni k tomu, aby válku ukončily. Z úst Hamásu sice slyšíme, že oni by chtěli okamžité ukončení války, ale to chtějí proto, protože chtějí politicky přežít.
Co je největší úskalí? Kde jsou stanoviska Hamásu a Izraele nejdál od sebe
Zřejmě v tom, jestli konec příměří, které bude čtyřtýdenní nebo šestitýdenní, to bude i konec války, anebo jestli dojde k obnovení bojů. Pro Hamás je samozřejmě strašně důležité, aby válka skončila, protože zbytek Hamásu, který přežil, doufá, že obnoví svoji vládu nad Gazou nebo minimálně že sehraje velmi důležitou roli při jednáních o tom, co bude s Gazou po válce a kdo bude v Gaze po válce vládnout. Čím silnější Hamás bude, tím lepší vyjednávací pozici bude mít.
Izrael má samozřejmě úplně opačné představy. Izrael potřebuje, aby Hamás byl co možná nejslabší, aby vojenská infrastruktura Hamásu byla co nejvíce zničená, což by mělo z izraelského pohledu zabránit tomu, že Hamás obnoví svoje síly a nepokusí se zopakovat masakr ze 7. října někdy v budoucnu.
Americký návrh žádající příměří v Gaze neprošel Radou bezpečnosti OSN. Zamítly ho Čína a Rusko
Číst článek
Může být za izraelským postojem i to, že chce dokončit nějaké konkrétní operace
Izrael se pořád snaží zničit kapacity Hamásu v těch částech Gazy, kde Izrael dominuje, tedy na severu a ve střední části Gazy. Ale samozřejmě je tam otázka rozsahu, protože Izraelci tvrdí, že zhruba šestina palební síly Hamásu je schovaná právě tam, ale že několik jednotek Hamásu je zatím víceméně operací nedotčeno.
Cílem je tyto jednotky zlikvidovat a hlavně se dostat k lídrům Hamásu, z nichž dva by měli být ještě naživu. A samozřejmě je velká otázka, zda Izrael opravdu zahájí vojenskou operaci v Rafáhu, nebo nikoli.
Spojené státy opakovaně odrazují Izrael od toho, aby zahájil operaci v Rafáhu. Požadují plán na evakuaci civilistů. Je ale požadavek Američanů splnitelný? Je reálné připravit plán na evakuaci milionu lidí?
Dohromady půjde o milion a půl lidí, protože tam samozřejmě už předtím nějací lidé bydleli. Skutečně se jedná o obrovský počet civilistů, kteří už teď jsou ve velmi špatném stavu. Přestěhovat tak velký počet lidí, navíc do oblastí, které jsou samy postiženy válkou, nebude vůbec jednoduché. Izrael sice mluví o stanových táborech na pobřeží na sever od Rafáhu, ale já si nejsem vůbec jistá, jestli je něco takového realistického. A pokud ano, jistě by to trvalo měsíce takovou evakuaci připravit.
Izraelci zasahují v největší nemocnici Pásma Gazy. Kvůli Hamásu se do ní vrátili podruhé
Číst článek
Spíše si myslím, že Benjamin Netanjahu neustálým zdůrazňováním nutnosti vojenské operace v Rafáhu tak trošku posiluje pozici Izraele a snaží se dotlačit Hamás ke kompromisům. Izrael totiž už nemá příliš mnoho es v rukávu, zatímco Hamás má pořád izraelská rukojmí, má v rukávu i měnící se veřejné mínění, které se začíná naprosto jasně vymezovat proti Izraeli. Navíc i spojenci začínají Izrael výrazně jasně kritizovat.
Pro Benjamina Netanjahua je proto možná Rafáh jeden z důležitých nástrojů, jak donutit Hamás, aby začal jednat seriózně, aby byl ochoten k nějakým ústupkům, které potom budou přijatelné i pro Izrael.
Takže pokud dnes Benjamin Netanjahu v prohlášení po setkání s americkým ministrem zahraničí uvedl, že Izrael je odhodlaný vyslat své vojáky do Rafáhu i za předpokladu, že v tom nebudeme mít americkou podporu, tak vy to vnímáte spíše jako argument, který má přimět Hamás k ústupkům?
Myslím si, že je to zpráva hlavně pro Hamás, ale samozřejmě i pro vyjednavače, aby na Hamás více tlačili. Neříkám, že k operaci nedojde, ale když se podíváme na to, co se v tuto chvíli po vojenské stránce v Gaze děje, tak Izrael stáhl z Gazy už většinu záložáků, snižuje počty svých vojáků.
Pozemní vojenská operace v Rafáhu by ale znamenala tyto lidi povolat zpátky. To ale není úplně jednoduchá operace, a ani ekonomicky to není snadné. I Izrael už musí uvažovat o tom, jak dlouho je schopen vést válku v takovém rozsahu. Nemluvě samozřejmě o politických následcích, protože Izrael se ocitá stále více v rohu...
Proč Izrael podcenil humanitární situaci v Gaze? Jaký postoj k příměří a k pokračování vojenské operace mají sami Izraelci? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
