Pro devítiletého chlapce Zeina Idrise a jeho sedmiletého bratra Taíma si přišly izraelské jednotky přímo do školy v Hebronu na Západním břehu Jordánu. Zeina Idrise vojáci ozbrojení samopaly i přes protest vedení školy odvedli a naložili do vojenského auta, jednomu učiteli přitom hrozili zlomením ruky. Mladší bratr se schoval ve třídě.

Záběry ze zadržení chlapce zveřejnil lidskoprávní aktivista Árif Džáber a informovala o nich americká televize CNN.

Zein Idris skončil na blízkém vojenském stanovišti a byl po pár hodinách propuštěn. Podle mluvčí izraelské armády měl být součástí skupiny žáků, která házela kamení na auta židovských osadníků. Vojáci přitom měli s dětmi jen promluvit a varovat. Incident v Hebronu prý prošetří.

'Systematická, institucionalizovaná praxe'

Věková hranice trestní odpovědnosti je přitom v Izraeli podle civilního i vojenského práva 12 let, podle hebronského aktivisty Árifa Džábera jsou ale podobné razie už pomalu běžné. „Nejnebezpečnější na tom je, že zatýkání dětí se stává normálním,“ řekl CNN.

Odvedení Zeina popsala jako zadržení i organizace UNICEF spadající pod OSN. V roce 2018 zaznamenala na 65 zatčení nebo zadržení palestinských dětí ve třídách nebo na cestě ze školy domů. Zpráva z roku 2013 mluví o „rozšíření, systematické a institucionalizované“ praxi.

Podle izraelského deníku Ha'arec nejsou takové případy výjimkou, vojáci navíc chodí pro údajné nezletilé výtržníky i domů uprostřed noci. Počet zadržených dětí a teenagerů se odhaduje na 800 až 1000 ročně. Některým dětem je přitom míň než 15, části dokonce nebylo ani 11.

„Obecně dostáváme (od izraelských ozbrojených sil) odpověď, že se tak děje z bezpečnostních důvodů,“ cituje izraelský deník právničku Farah Bajadsíovou, která spolupracuje s neziskovou organizací Defense for Children International zabývající se mírou dodržování práv nezletilých dětí.

V Izraeli v reakci na vysoká čísla (aktuálně je podle Ha'arecu vazbě na 270 dětí) vznikla organizace Rodiče proti zadržování dětí, která na jednotlivé případy upozorňuje a spoléhá na empatii dalších rodičů.

Zakryté oči, spoutané ruce

Zadržení bývají převezeni na vojenskou základnu nebo policejní stanici s očima zakrytýma páskou, po cestě přitom údajně dochází k násilí a k ponižujícím zastávkám, popisuje Ha'arec s odkazem na výpověď izraelského vojáka, které zaznamenala organizace Breaking the Silence (Prolomit mlčení). Ta sdružuje veterány izraelské armády a shromažďuje jejich svědectví z všedního života na okupovaných palestinských územích.

„Byla první noc chanuky. Dvě děti házely kameny na dálnici číslo 60, na vozovku, tak jsme je sebrali a odvezli na základnu. Jejich oči jsme zakryli páskou a ruce jsme jim spoutali plastovou páskou. Vypadali tak na 12 až 16 let,“ popsal voják průběh zadržení.

Mnoho z dětí nerozumí hebrejsky, a pokyny ozbrojených sil jsou pro ně tudíž nesrozumitelné, na samotný výslech čekají hodiny na židli nebo na podlaze, často bez jídla. Po výslechu pak následuje vazba a čekání na soud, s rodiči se přitom podle izraelského deníku poprvé vidí až právě tam. Soud pak často končí přiznáním zadrženého.

Armáda: nezbytná opatření

„V posledních letech se mnoho nezletilých, někteří z nich jsou velmi mladí, zapojilo do násilných incidentů, podněcování k nim, a dokonce terorismu. V těchto případech neexistuje jiná možnost než podniknout opatření, včetně výslechu, zadržení a soudu, v mezích, které stanovuje zákon,“ uvedlo tiskové oddělení Izraelských ozbrojených sil.

Při prosazování práva prý bere armáda ohled i na věk podezřelých a o citlivosti výslechů mluví i tajná služba Šin bet. Svědectví sedmi palestinských chlapců a jejich rodin ale svědčí o jiných zážitcích.

Příběh Chalila

Jedním ze zadržených byl i třináctiletý Chalil Záakik. „Kolem druhé ráno někdo zaklepal na dveře. Vzbudil jsem se a viděl jsem v domě spoustu vojáků. Řekli nám, abychom si sedli v obýváku na gauč a nehýbali se. Velitel pak zavolal mého staršího bratra Udaje, řekl mu, ať se oblékne a že je zadržený. Bylo to už potřetí. Pak mi najednou řekli, ať se obuju a jdu s nimi,“ popsal chlapec.

Vojáci oba bratry odvedli pěšky spoutané a se zakrytýma očima na vojenskou základnu. „Posadili nás na podlahu a tam jsme se spoutanýma rukama a zavázanýma očima seděli přibližně tři hodiny,“ vzpomíná Chalil. Kolem páté ráno ho s bratrem převezli na jinou základnu, následovala lékařská prohlídka a v 8 ráno výslech.

„Ptali se mě na jména dětí, které házely kamení. Když jsem řekl, že nevím, vyšetřovatel mi dal facku, trvalo to několik hodin. Potom mě na deset minut zavřeli v temné místnosti, pak mi vzali otisky prstů a na hodinu zavřeli do cely,“ pokračuje Chalil. Následoval převoz do věznice.

„Nepodepsal jsem přiznání, o mně ani o nikom jiném. Dostal jsem se ven po devíti dnech, protože jsem nic neudělal. Moji rodiče museli zaplatit kauci tisíc šekelů (6350 korun),“ dodává.

Příběh Omara

Pro desetiletého Omara izraelské jednotky přišly loni v prosinci do vesnice Bajt Ummar, která leží mezi Betlémem a Hebronem v oblasti Západního břehu Jordánu.

„Stalo se to v pátek v deset dopoledne, když nebyla škola. Omar si hrál před domem, házel kamínky na ptáky, kteří seděli na stromě. Vojáci, kteří byli na strážní věži ho zpozorovali a vyrazili za ním. On utíkal, ale chytili ho a srazili na zem. Začal křičet a počůral se, párkrát ho kopli,“ popisuje chlapcova matka.

Z domu pak vyběhla Omarova babička a chlapce vyhádala od vojáků zpátky. Doma se převlékl, ale o čtvrt hodiny se vojáci vrátili s velitelem, který nařídil Omara zadržet.

„Řekl jsem veliteli, že chlapci je méně než 12 let a že ho doprovodím. Vojáci mu na základně řekli, že nesmí už nikdy házet kameny. Pak ho odvezli do Hebronu, celé to trvalo asi 12 hodin. Dali mu pár banánů. Od té doby si děti přestaly hrát venku. Dřív za nimi chodili vojáci hrát fotbal, od té doby už nechodí,“ uzavírá Omarův otec.

Místa zadržení dětí deníku Ha'arec ukazují jistou pravidelnost: čím blíže je palestinská vesnice hranici, tím pravděpodobnější zadržení nezletilců je.

Například v osmitisícové obci Azzún, která je nedaleko izraelské osady Ša'arej Tikva, nežije téměř žádná rodina, která by s takovým zadržením neměla zkušenost. Podle místních bylo v posledních pěti letech zadrženo na 150 žáků z jediné školy v městečku.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít