Po sečtení výsledků z 97,22 procenta volebních místností má Africký národní kongres 40,13 procenta hlasů. Původní strana bojovníka za rovnoprávnost černochů a nositele Nobelovy ceny za mír Nelsona Mandely a jeho spojenců vyhrála ve všech parlamentních volbách od konce apartheidu.

V těch minulých v roce 2019 dosáhl Africký národní kongres 57 procent, což byl nejhorší novodobý výsledek, stále však umožňoval sestavit jednobarevnou vládu. Tentokrát si však poprvé od nástupu k moci strana zřejmě bude muset hledat koaličního partnera.

Hlavní opoziční uskupení, Demokratická aliance, podle téměř konečných výsledků obdrželo 21,72 procenta hlasů, zatímco nová strana uMkhonto we Sizwe vedená exprezidentem Jacobem Zumou získala 14,82 procenta hlasů. Účast dosáhla 58,58 procenta.

Řada předvolebních odhadů a médií upozorňovala, že by Africký národní kongres mohl přijít o parlamentní většinu, přičemž poukazovala na pokles podpory, který strana zaznamenala v posledních letech.

Přestože je Jihoafrická republika považována za ekonomicky nejvyspělejší africkou zemi, potýká se s velkými nerovnostmi. Podle Světové banky dosahuje v JAR míra nezaměstnanosti 32 procent, což je nejvíce na světě, a více než polovina Jihoafričanů žije v chudobě.

Miliony obyvatel z řad chudé černošské většiny mají podle agentury AP pocit, že Africký národní kongres 30 let od konce apartheidu, který brutálně utlačoval černochy ve prospěch bílé menšiny, dostatečně nezlepšil jejich život.

Další voliče od Afrického národního kongresu odrazuje nárůst kriminality, řada korupčních skandálů v průběhu posledních let, či selhávání některých základních státních služeb.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít