Amerika ztratila měsíc, nebyla připravena, myslí si o šíření koronaviru v USA ekonom Švejnar

I Spojené státy americké, hlavně město New York, jsou zasaženy pandemií nového koronaviru. „Je to dnes smutné ráno,“ říká v Interview Plus ekonom Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar. „Statistiky ukazují, že je potvrzeno 140 tisíc nakažených, a to jsou jen statistiky, o kterých víme. A 2,5 tisíce, to je počet lidí, kteří zemřeli,“ dodává Švejnar.

New York Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Švejnar, ekonom

Jan Švejnar, ekonom | Foto: Věra Luptáková

„Amerika ztratila měsíc, možná měsíc a půl tím, že nebyla připravena. Sice o nákaze z Číny věděla, ale hlavní instituce se na to nebyly schopny připravit a zajistit dostatečný protiútok. Teď se to dohání,“ říká Jan Švejnar. 

New Yorku je prý smutný příklad toho, jak to vypadá, když se testování lidí odloží. „Protože to teď strašně rychle roste, a to nejsou jen čísla o nových nákazách, ale i o těch, které tady už byly a jen se testem odhalily,“ myslí si.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Burdy

Švejnar připomíná, že celý stav pandemie mohl vypadat úplně jinak, kdyby nebyly týmy, které se účastnily boje proti ebole zhruba před dvěma roky rozprášeny. „Asi se neočekávalo, že budou dál potřeba. Druhý problém byl, že tři hlavní instituce federální vlády nebyly zkoordinovány, a tak se ani nebyly schopny připravit, a to už od začátku ledna (do začátku února).“

Zdravotnictví se staví na nohy 

V neposlední řadě má Amerika problém i v kompetencích, tedy, co má dělat vláda federální, co vláda států nebo samotných měst. Jak to pak zvládá zdravotnictví? „Konečně se postavilo na nohy,“ odpovídá ekonom. Ty největší nemocnice ještě před 14 dny neměly povolení k testování a testy musely odesílat do Atlanty, což už teď neplatí. Navíc i speciální armádní jednotka staví tři nové civilní nemocnice (jednu speciálně určenou pro vojáky).  

Americký prezident Donald Trump o víkendu odmítl vyhlásit zamýšlenou karanténu v New Yorku, také ale řekl, že vrchol pandemie zemi čeká do dvou týdnů. 

„Rozptyl odhadů je opravdu velký. Ten nejhorší, tedy kdyby se nic nedělalo, je, že by mohly zemřít až 2 miliony lidí. To je obrovské číslo. Současné odhady vlády jsou mezi 150–200 tisíci lidí, ale i to je obrovské množství. Trump teď prodloužil všechna opatření a lidé to berou velice vážně. Postupně se mobilizují, i soukromé podniky. Taková General Motors přechází na výrobu ventilátorů a další zdravotnické techniky.“

Balíček pomoci?

Ekonom velmi kladně hodnotí americkou vládou už oznámený balíček pomoci v hodnotě dvou bilionů dolarů. „Americká centrální banky taky snížila úrokovou míru k nule, takže půjčky jsou velmi nízké. Balíček opatření bude mít dopad na velké, ale i ty nejmenší firmy. Dojde k oddálení plateb nebo i tomu, že lidé nemohou být teď kvůli neplacení nájmů vyhozeni ze svých obydlí,“ vypočítává.

Nejvíce úmrtí očekáváme za dva týdny. Udržet počty obětí pod 200 tisíci bude ‚velmi dobrá práce‘, řekl Trump

Číst článek

„Lidé musí věřit, že je jejich vláda ochotna udělat cokoli, aby si s (pandemií) poradila… Protože počet nezaměstnaných už velmi rychle roste a třeba malé podniky nejsou schopny (bez půjček) přežít.“ Stejně tak velké firmy, jako třeba aerolinie, které nemají odbyt a bez pomoci státu se dřív nebo později neobejdou.

Česko není součásti eurozóny, je to teď pro nás výhoda, nebo nevýhoda? „Výhoda je v tom, že může mít nezávislou měnovou politiku, což jí dává víc možností. Na druhé straně, jak se teď díváme na evropský přístup, tak ten se tvoří na úrovni eurozóny, ne na úrovni EU.“

Rozpad eurozóny? 

Jak jsou na tom ekonomiky v Evropě nejvíc postižených zemí – Španělska a Itálie? „Ekonomiky typu Španělska a Itálie jsou na tom velmi špatně. Jsou silně zasažené a ekonomická situace, zvlášť Itálie, není dobrá. Kdyby například došlo k vydávání celo-eurozónových dluhopisů, tak to Itálii posílí. Kdyby ne, tak budou Italové potřebovat opatření, která jim umožní dostat ekonomiku rychle na nohy a jedno z možných řešení bude i jejich vystoupení z eurozóny. Myslím, že k tomu nedojde, ale při rozhodování to je třeba brát v potaz,“ dodává Jan Švejnar.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Jana Burdy.

Jan Burda, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme