New York ve stínu koronaviru. ‚Bojím se smrti,‘ říká Paul, který žije na ulici v nejlidnatějším městě USA
Počet lidí bez domova se v New Yorku odhaduje asi na 80 tisíc. Teď během pandemie koronaviru právě oni patří k nejohroženějším skupinám, a to i v rámci města zdravotní krizí tak tragicky postiženého. Podle studie organizace Koalice pro lidi bez domova je mezi nimi úmrtnost o víc než 60 procent vyšší než mezi Newyorčany obecně, a to jde jen o ty z přístřešků. Město zpochybňuje metodiku průzkumu a tvrdí, že se o lidi bez domova snaží starat.
Lidské neštěstí v ulicích New Yorku teď v době pandemie ještě víc vynikne. Zatímco provoz je stále hodně utlumený a lidí se tu pořád prochází mnohem méně než před krizí, lidí bez domova neubylo, takže občas na chodníku potkáte právě jenom tyto ženy a muže v nouzi.
Na Páté avenue u slavné trojúhelníkové budovy přezdívané Žehlička potkávám Paula, který tu stojí se svým vozíkem.
„Používám ho, abych nemusel všechny své věci nosit, je to těžké. Mám tam spacák, oblečení, nějaké manželčiny věci. Ta je také na ulici, ale na zimu odjela v rámci jednoho programu do Severní Karolíny, kde uvízla,“ popisuje pro Radiožurnál. „V kontaktu jsme přes facebook a videohovory, když se nám to podaří. Ale co jsem přišel o telefon, tak o sobě nemáme zprávy, to jsou skoro dva týdny,“ vypráví mladík.
Na ulici se ocitl loni na Štědrý den, předtím žil v jednom z přístřešků pro lidi bez domova. Tam teď podle něj stejně není moc o co stát, což považuje za jednu z mnoha těžkostí, které koronavirus přidělal všem, bezdomovce nevyjímaje.
„Všechno je zavřené, nemám ani kam si dojít na záchod nebo se umýt. Přístřešky pro bezdomovce nejsou bezpečné, protože postele jsou ani ne metr od sebe. Na ulici je méně lidí, takže je pro mě těžší získat od nich peníze nebo jídlo,“ přibližuje Paul.
„New York je město, které obvykle nikdy nespí, ale teď se zdá, že se ocitlo uprostřed noci. New York to určitě hodně změnilo,“ myslí si.
Chránit se rouškou
Po každé druhé větě si upravuje svou černou roušku, která se mu opakovaně sesouvá z nosu. Mnoho lidí ulicemi New Yorku chodí s odkrytými ústy a nosem, ale on si ze svých skromných zdrojů roušku pořídil a má ji nasazenou.
„Jsem trochu nervózní, že to můžu chytit z bankovek, které mi tu lidé nechávají. Mám z toho prostě obavy – jsem kuřák, mám problémy s dýcháním a ten virus je pro takové lidi nebezpečný. Proto se snažím být trochu opatrnější,“ vysvětluje mladík.
2:50
New York ve stínu koronaviru: parky sloužily pro polní nemocnice, lidé je využívali i k procházkám
Číst článek
„Že tady spousta lidí roušku nenosí? To je jejich život, jejich rozhodnutí. Já se bojím smrti. Bojím se, že umřu, a tak roušku mám a snad jsem tím i já víc v bezpečí a nákaza mě mine,“ doufá.
Bojí se nejen možné nákazy koronavirem, ale také zimy, pokud by ji musel překonat tady na ulici tak jako tu minulou.
„Ani nevím, jak se mi to podařilo. Prostě jsem každou noc nějak přečkal a ráno se vždycky probudil, takže tu pořád jsem a asi to má důvod. Nevím, co bych dělal, kdybych neměl tenhle spacák. Ten vás dokáže udržet v teple, i když mrzne, pokud jste zároveň pořádně oblečený,“ shrnuje.
„A poslední zima naštěstí nebyla tak zlá. Ta předtím byla horší – a tu jsme se ženou strávili v přístřešku. Teď doufám, že se dostanu z ulice, než přijde další zima. O to se snažím, to je teď můj cíl,“ doplňuje Paul.
Takové je velkoměsto tvrdě zasažené pandemií pohledem Paula, jednoho z desítek tisíc zdejších lidí bez domova.
