Plné nemocnice i fronty sanitek. Covidová realita na Krymu se jeví kritičtěji, než ukazují oficiální data
Krym prošel jarní vlnou epidemie koronaviru bez větších problémů, v posledních týdnech se ale situace na Ruskem okupovaném ukrajinském poloostrově dramatizuje. Výpovědi zdravotníků z anektovaného území naznačují mnohem vážnější realitu, než ukazují oficiální statistiky. „Podle zpráv, které se dostávají ven z Krymu, je téměř jisté, že ta čísla budou hodně podhodnocená,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník Michal Lebduška.
Na zhoršující se koronavirovou situaci na okupovaném Krymu tento týden upozornil také ruský federální úřad Rospotrebnadzor, který informuje o počtu nakažených a obětí koronaviru.
‚Jsme svědky kolapsu, absolutně to nezvládáme.‘ Nemocnice v Rusku se plní, počty úmrtí jsou rekordní
Číst článek
„Situace způsobená komunitním šířením zápalu plic zůstává nepříznivá,“ uvedla ve středu Světlana Listopadová, vedoucí epidemiologického oddělení Rospotrebnadzoru pro oblast Krymu a Sevastopolu. S nárůstem počtu případů se podle ní potýkají téměř všechny tamní regiony, mezi nejhůře zasaženými oblastmi je ale především přístavní město Kerč, Jalta nebo také lázeňské město Jevpatorija.
Ruskem dosazený šéf okupovaného Krymu, premiér Sergej Aksjonov ve středu zároveň upřesnil, že za uplynulý týden přibylo více než 1700 nově potvrzených případů covidu-19 a necelých 450 hospitalizovaných. Denní přírůstky nakažených se na dvoumilionovém Krymu v posledních týdnech pohybují kolem 250 případů za 24 hodin.
Podle oficiálních statistik se od prvního březnového případu na Krymu nakazilo přes 16 tisíc lidí, z toho více než 300 zemřelo.
Data zveřejňovaná ruskými úřady ale řada odborníků považuje za zkreslená, mezi nimi i bývalý zaměstnanec ruské statistické agentury Alexej Rakša, podle kterého jsou podhodnocovány především statistiky o počtu obětí covidu-19. Pro Federální službu státní statistiky pracoval více než šest let až do letošního července, kdy odešel po sporu s vedením právě kvůli nesrovnalostem v koronavirových statistikách.
Snaha o doživotní imunitu vyvolává otázky o dalším osudu Putina. Pandemie je pro něj ‚černou labutí‘
Číst článek
„Přesná čísla se dají zjistit velmi těžko, nicméně podle zpráv, které se dostávají ven z Krymu, je téměř jisté, že ta čísla budou hodně podhodnocená. Oficiální údaje nepůsobí zase tak špatně, ale podle nezávislých zdrojů to vypadá úplně jinak. Dokonce i v Moskvě přiznávají, že Krym patří k regionům, kde je situace z hlediska dostupnosti nemocničních lůžek vůbec nejhorší z celého Ruska,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.
Podle něj o vážnosti situace na Krymu svědčí i to, že o ní před nedávnem promluvila také ruská poslankyně Natalja Poklonská, která v době anexe působila jako ruská státní zástupkyně republiky Krym. „I ona mluvila o tom, že je na Krymu nedostatek léků v lékárnách, míst v nemocnicích, že se na sanitky čeká dlouhé hodiny. Takže z toho, co víme, bude situace špatná,“ dodává analytik.
Ohýbání statistik
Že čísla zveřejňovaná ruskými úřady na Krymu neodpovídají realitě, varuje také Krymská lidskoprávní skupina, která situaci na okupovaném poloostrově monitoruje. Nevládní organizace mluvila pod podmínkou anonymity s několika krymskými lékaři a rozhovory s nimi podle ní ukazují, že skutečné počty jsou cíleně podhodnocovány.
Krymští aktivisté: Obvinit vás mohou z čehokoliv, záleží na fantazii úřadů. Krym je poloostrov strachu
Číst článek
Například v Simferopolu je počet nakažených zřejmě čtyřikrát vyšší, než uvádějí oficiální covidové statistiky. Podle jednoho z tamních lékařů totiž úřady počítají jen ty pacienty, u kterých nákazu covidem-19 potvrdí samotný Rospotrebnadzor.
„To znamená, že pozitivní test na covid provedený na běžné soukromé klinice Rospotrebnadzor neuznává,“ vysvětluje zdravotník s tím, že ostatním je jako diagnóza stanoven zápal plic, a ne covid-19. Proto také nejsou umisťováni do „covidových nemocnic“, a právě kvůli této praktice je tak v simferopolských zařízeních pro koronavirové pacienty místa prý dostatek.
Naopak na akutní nedostatek lůžek si stěžuje záchranář z Feodosije, přístavního města na jižním černomořském pobřeží Krymského poloostrova. Tamní nemocnice pro pacienty s koronavirem je podle něj zcela naplněná, lidé proto čekají v dlouhých frontách před vchodem.
‚Čísla se musí změnit.‘ Ruský gubernátor na nahrávce tlačí na podřízené, aby měnili data o koronaviru
Číst článek
„Soudě podle toho, kolik ‚covidových‘ pacientů do nemocnice přichází, je jasné, že jsou statistiky podhodnocovány,“ říká s tím, že kolem sebe vidí, jak přibývají i počty zemřelých. „Jen v márnici přesně vědí, o kolik se zvýšila úmrtnost. Nikdo to ale neřekne, protože je zakázáno o tom mluvit,“ popisuje zdravotník z Feodosije podle Krymské lidskoprávní skupiny.
Výpovědi tamních lékařů dokládají, jak těžce šíření koronaviru na okupovaný Krym v současnosti dopadá. Jarní vlnu epidemie přitom prakticky nepocítil. Například 6. srpna ohlásil Ruskem okupovaný poloostrov celkem 39 nově zjištěných infikovaných za 24 hodin, což byl dosavadní rekord. Během podzimu ale oficiální přírůstky šplhají přes 200 případů za den.
„Krym je specifický v tom, že jarní vlnou koronaviru prošel poměrně bez problémů. To bylo dáno jeho mezinárodní situací, kdy se z Krymu stal de facto izolovaný region a ze zahraničí tam přijíždí jen málo lidí, což před anexí samozřejmě nebylo. O to hůř na něj ale dopadá nynější druhá vlna. Od jara měli dost času, ale evidentně se na ni nepřipravili. Kromě toho mají také velké problémy – větší než v jiných ruských regionech – s tím, že se zdravotnickému personálu často nevyplácí mzdy,“ podotýká Lebduška.
Rusko versus Ukrajina
Vzhledem ke spornému mezinárodnímu statusu Krymu po jeho ruské anexi a také značné vzdálenosti od Moskvy je zvládání situace způsobené šířením koronaviru o to složitější. Už na jaře navíc Kreml delegoval zodpovědnost za zvládání pandemie na vedení jednotlivých ruských regionů, někteří odborníci ale varují, že na řešení komplikované situace regiony často nemají peníze.
Krymská režisérka: Doma jsem nebyla pět let, ani otci jsem nemohla na pohřeb. Dnes tam vládne strach
Číst článek
„Neřekl bych, že by Moskva nepomohla vůbec. Situace je ale určitě mnohem složitější, než by byla, pokud by k anexi nedošlo a nebyl by tady problém se statusem Krymu. To se týká ale řady dalších věcí,“ říká Lebduška s tím, že i když Moskva nechala postavit most spojující Krym s Ruskem, je mnohem obtížnější se na poloostrov dostat. Hlavní trasy totiž tradičně vedly přes Ukrajinu.
Podobně jako Moskva vidí i krymské úřady naději v nové ruské vakcíně Sputnik V, kterou tamní úřady schválily letos v létě ještě před zahájením klíčové třetí fáze testování, což západní i někteří ruští odborníci označili za velmi rizikový krok.
Premiér Sergej Aksjonov tento týden oznámil, že očkování krymské populace proti koronaviru začne nejdříve v lednu příštího roku a mezi prvními vakcínu dostanou například lékaři nebo učitelé. S ohledem na zhoršující se situaci Aksjonov také vyzval obyvatele, aby důsledně dodržovali nošení roušek, v posledních dnech se totiž ukazuje, že „disciplína oslabuje“.
Ukrajinská ombudsmanka: Naši lidé jsou v Rusku mučeni. Jeden z vězňů musel rok dělat, že je pes
Číst článek
Situaci na poloostrově, který Rusko v roce 2014 anektovalo, bedlivě sleduje také Ukrajina. S ohledem na přibývající počty nakažených a zprávy o nedostatku léků na Krymu ukrajinské úřady dokonce nabídly, že by na hranici s okupovaným územím nechaly vybudovat humanitární tábory, kde by byly léky k dispozici.
„Také ukrajinská vláda označila situaci v souvislosti s covidem za kritickou, a dokonce Krymu nabídla humanitární pomoc, kterou ale pochopitelně tamní vláda odmítla,“ popisuje Lebduška pro iROZHLAS.cz.
Podle odborníka Asociace pro mezinárodní otázky se od anexe udála řada věcí, které otřásly důvěrou obyvatel Krymu v ruské vedení. Problémy způsobené šířením koronaviru přitom mohou být tou další.
„S důvěrou tamních obyvatel zahýbalo celkem dost věcí, situace kolem koronaviru je proto spíš takovou třešničkou na dortu. Kromě jiného to je například skutečnost, že na Krym dlouhodobě jezdí mnohem méně turistů než před anexí, jsou tam obrovské problémy s dodávkami vody, byly tam problémy s elektřinou a samozřejmě to je i mnohem horší situace týkající se lidských práv. Rusko navíc slibovalo Krymu obrovské investice, kterých se ale nedočkali,“ uzavírá Lebduška.
