Laos otevřel novou vodní elektrárnu na řece Mekong. Podle kritiků zhorší rekordní nedostatek vody
Laos tento týden uvedl do provozu novou vodní elektrárnu na řece Mekong, v prosinci plánuje otevřít druhou. Hydroelektrárny přitom podle kritiků přiživují rekordní sucho, které v oblasti panuje. V Mekongu - jedné z největších řek světa, je nejméně vody za posledních sto let, jak píše měsíčník National Geographic. Za suchem stojí nedostatek dešťů, situaci ale zhoršují právě i vodní elektrárny, které zadržují velké množství vody.
Rekordní sucho trápí oblast řeky Mekong již od léta. Krize se podle National Geographic táhne od května, kdy do oblasti nedorazily tradiční monzunové deště. Sucho, které způsobil jev El Niňo, ještě prohloubily probíhající klimatické změny.
Podle pozorovatelů situaci dále zhoršily i vodní elektrárny na horním toku řeky, které pro své potřeby zadržují velké množství vody. Stav vody v řece Mekong se tak dostal na stoleté minimum, píše měsíčník. Hlavně v Kambodži a ve Vietnamu je hladina řeky místy až o dvanáct metrů nižší než dříve.
Spory o využití řeky
V úterý začala na plný provoz fungovat hydroelektrárna na přehradě Xayaburi v severním Laosu. Jde o první přehradu na dolním toku Mekongu. Thajský investor za stavbu přehradní hráze a celou hydroelektrárnu, která trvala devět let, zaplatil v přepočtu více než 100 miliard korun. 95 procent elektřiny, již Xayaburi vyprodukuje, bude prodáváno právě do Thajska, píše deník Bangkokg Post.
New Mekong dam in Laos opens to protests, dried-out downstream - Bangkok Post dlvr.it/RHJRvq #dam
01:58 – 31. 10. 2019
Xayaburi je jednou z devíti přehrad, jejichž výstavba na dolním toku Mekongu v Laosu se buď plánuje, nebo již přímo probíhá. Nové přehrady se ale v posledních letech staly předmětem ostrých sporů mezi jednotlivými státy v oblasti. Státy zejména na dolním toku Mekongu jako např. Thajsko či Kambodža se bojí, že přehrady v horní části řeky omezí možnosti, jak mohou Mekong využívat.
Kritika směřuje zejména k Číně, která spravuje jedenáct přehrad kolem pramenu Mekongu, a které se vyčítá, že nebere ohled na země na dolním toku řeky. Čína není ani členem Mekongské říční komise, která byla založena v roce 1995, aby se v jejím rámci probíraly právě otázky správy Mekongu, píše National Geographic.
Rekordní sucho a slabá úroda. Čína bojuje s nedostatkem vody, v budoucnu se situace ještě zhorší
Číst článek
Mekong je největší sladkovodní rybářskou oblastí na světě a závisí na ní živobytí více než 60 milionů lidí. Kritici a enviromentalisté poukazují na to, že přehrady na Mekongu omezují proudění ryb, způsobují erozi půdy, ničí biodiversitu a konečně také, že zadržují velké množství vody.
V úterý na thajské straně řeky Mekong budhističtí mniši žehnali řece, které podle aktivistů hrozí nenapravitelné škody.
Hydroelektrárny ale představují lákavé řešení problému nedostatku elektřiny, s kterým se region dlouhodobě potýká. Pouze třetina obyvatel Kambodže a dvě třetiny Laosanů mají k elektřině přístup, ta je navíc mnohdy velmi drahá, píše National Geographic.
