Téměř mrtvý byznys s LNG v Americe opět ožívá. Víří debatu mezi aktivisty, společnostmi a politiky
Byl to skomírající byznys s nejistou budoucností, ale ruská válečná agrese na Ukrajině ho zase postavila na nohy. Ve Spojených státech a v Kanadě v posledních letech neuspělo několik plánů na stavbu nových terminálů na vývoz zkapalněného zemního plynu. Situace se ale loni změnila, energetická krize tento sektor posílila a řada projektů vzniká. Na americkém kontinentu se tak rozvířila debata, jak se k budoucnosti LNG postavit.
„Ukončeme éru fosilních paliv,“ volá čtrnáctiletá Rosie Clemansová-Copeová z předměstí Washingtonu a snaží se na jedné ze zdejších demonstrací strhnout dav převážně mladých lidí ke společnému skandování.
Na podobných akcích řeční už od svých deseti let. Patří k těm Američanům, kteří plánované rozšiřování těžby a exportu fosilních paliv včetně zkapalněného zemního plynu vidí neradi.
„Potřebujeme zastavit používání fosilních paliv na celém světě a Spojené státy musejí být tahounem tohoto procesu. V čele by měly stát země, které na to mají peníze a přístup k obnovitelným zdrojům energie,“ vyzývá Rosie.
„Je potřeba zároveň dbát, aby to bylo sociálně spravedlivé. Ale musíme konat teď a zastavit využívání fosilních paliv co nejdříve,“ opakuje Rosie to, na čem se shodly tisíce vědců z celého světa v poslední zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu.
Tedy že aby mělo lidstvo šanci odvrátit černou budoucnost nejhorších dopadů člověkem způsobené změny klimatu, jako jsou stále ničivější požáry, záplavy či sucho a neúroda, nesmí už stavět žádnou novou infrastrukturu pro fosilní paliva. Potřebuje naopak co nejrychleji utlumit tu stávající.
Odpor společností i politiků
Naftařské a plynařské společnosti na tom ale zájem nemají a také mnoho politiků dál prosazuje otevírání nové těžby, terminálů a trhů s fosilními palivy.
Česko loni snížilo dovoz ruského plynu na čtyři procenta. Do budoucna chce být nezávislé úplně
Číst článek
„Myslím si, že zvlášť při současné geopolitické situaci a při hrozbách pro energetickou bezpečnost hlavně v Evropě bychom měli obchodovat s naším zemním plynem a zkapalněný ho vyvážet přes Atlantik,“ říká kanadský poslanec z opoziční Konzervativní strany John Brassard.
„V minulosti jsme dokázali hory přenášet, když to bylo potřeba. Takže kdyby kanadská vláda skutečně chtěla, plynovody a exportní terminály v přístavech na východním pobřeží pro vývoz do Evropy bychom dovedli zprovoznit během jednoho roku,“ tvrdí politik.
Argumentuje i tím, že kanadský plyn je podle něj čistší a měl by v zájmu bezpečnosti nahradit jiná fosilní paliva, která svět odebírá od diktátorských režimů, jako jsou Venezuela nebo Saúdská Arábie.
Kanada zatím žádný exportní terminál na zkapalněný plyn nemá. Staví ho na západním pobřeží a vyvážet by měl začít v roce 2025.
Není čas
Podle Rosie jsou problematické všechny typy fosilních paliv, která je potřeba utlumovat okamžitě. „Už není čas,“ říká Američanka s odkazem na vědecké poznání, že právě teď rozhodujeme o tom, jak moc rozvratná bude pro civilizaci změna klimatu v následujících desetiletích.
Energetickou krizi v Evropě se nakonec podařilo zažehnat i se stávajícím počtem terminálů na americký zkapalněný zemní plyn.
Přesto mají Spojené státy kromě osmi existujících schválenou stavbu víc než patnácti dalších. Dva z nich mají vzniknout ve vzácné přírodní krajině jižního Texasu.
