Maďarský koberec vzbudil odmítavé reakce hlavně na Slovensku
Někomu se líbí, někomu ne. Jde o maďarský koberec umístěný jako umělecká výzdoba ve dvoraně sídla Rady Evropské unie v Bruselu. V místech, kde před dvěma lety budila kladné i odmítavé reakce česká Entropa, je teď podlahová tapeta s obrazy z maďarské historie i současnosti. Jeden z obrazů je ale zvláště některým slovenským europoslancům trnem v oku.
Na koberci navrženém textilní výtvarnicí Livíí Pápaiovou začíná maďarská historie starořímskou mozaikou zobrazující labyrint s Minotaurem. Pokračuje obrazy králů Sigismunda a Matyáše, přes výňatek z první maďarské encyklopedie třeba k vynálezu, který se nakonec ukázal, že vynálezem nebyl.
"Šachový automat vytvořil Farkás Kempelen v 17.století. Prohlašoval, že je to stroj, který dokáže hrát šachy proti lidským hráčům a vždy vyhraje. Nakonec se ale zjistilo, že uvnitř stroje je člověk, který všechny partie hrál," říká mluvčí maďarského stálého zastoupení při EU Márton Hajdú.
Opravdový maďarský vynález je znázorněn o několik kroků dál.
"Na koberci je schéma fungování plnícího a kuličkového pera. Jeho vynálezce Lászlo Biró na něm pracoval už v Maďarsku. Pak v bádání pokračoval ve Velké Británii, a Severní i Jižní Americe. Ne náhodou se plnícímu peru nebo propisce v mnoha jazycích dosud říká ‚biro‘," vysvětluje Hajdú.
To, co se ale zdá být na maďarském koberci kontroverzní, leží uprostřed jeho plochy. Je to mapa Habsburské monarchie z roku 1848, kdy se na mnoha místech lidé bouřili proti absolutistické vládě.
Na této mapě habsburský stát samozřejmě zahrnuje české země, Slovensko, část dnešního Polska, sever Itálie, Chorvatsko a kus dnešního Rumunska. Europoslanec za Slovenskou národní stranu Jaroslav Paška to ale považuje za špatný vtip:
„Nehledám v tom symbol, je to období roku 1848, kdy Maďaři bojovali prakticky proti všem. Bojovali proti sousedům, za svoje práva, ale zároveň práva odepírali ostatním národům. Pokud to má být symbol, pak se nereprezentuje velmi šťastně.“
Podle mluvčího maďarského stálého zastoupení při EU Mártona Hajdú ale nejde o nic jiného, než ukázat Střední Evropu v roce takzvaného ‚jara národů‘, kdy se lidé v Paříži, Berlíně, Praze nebo Vídni bouřili proti absolutistické moci tehdejších panovníků.
"Maďarský koberec má být pozvánkou pro veřejnost, projít se maďarskou a středoevropskou historií a poukázat na možnosti, jak využít lidský potenciál. Jak vynálezy a uměleckou tvořivostí změnit svět," dodává Hajdú.
Kdo se chce na vlastní oči přesvědčit, může. Dvorana sídla Rady Evropské unie v Bruselu je veřejnosti stejně přístupná jako byla, když tu krátce visela i česká Entropa.
