Máme se bát? Ptají se francouzští věřící šokovaní útokem v kostele v Normandii
Útok v kostele v Normandii vyvolal u řady Francouzů obavy, jestli se mají bát kvůli tomu, že jsou věřící. Dva teroristé vtrhli do kostela v Saint-Étienne-du-Rouvray a zajali pět rukojmích. Faráře zavraždili. Jde o první podobný útok, kdy se obětí stal katolický kněz. Někteří Francouzi si myslí, že situace v zemi je důsledkem špatné výchovy. A přemýšlejí, jestli lidé kvůli útoku budou chodit do kostela méně.
Mše byly v samotném kostele Saint-Étienne-du-Rouvray, v Lyonu a vzpomínalo se i v Nice. Francie je vraždou kněze zasažena na citlivém místě, přestanou lidé chodit do kostela v Nice, Paříži i na jiných místech? Podle všeho nepřestanou, ale budou obezřetnější.
Asi sedmdesátiletý muž, který chodí do kostela už desítky let, je šokován tím, co se stalo. Do kostela, jak říká, chodit nepřestane, i když připouští, že když se ráno probudí, tak si pouští zprávy s obavami, co se zase stalo.
Do kostela lidé ve Francii chodit nepřestanou, ale budou obezřetnější, říká tamní zpravodaj ČRo Jan Šmíd
Jeho myšlenky teď často směřují ke knězi, který v normandském kostele přišel o život, podle něj jsou podobné útoky velmi závažné a znepokojivé, neboť svědčí o netoleranci jiných náboženských skupin, život kolem nás se prý vymkl jakékoliv kontrole, je nutné, aby to skončilo.
Osmdesátiletá paní původem z Paříže je vůči dalšímu vývoji skeptická, podle ní další mimořádná opatření už nic nezmohou, všechno prý nelze chránit. Třicet let pracovala v Saint-Denis, což je oblast s vysokým procentem přistěhovalců, a podle ní to společnost nechala dojít příliš daleko.
Jeden z vrahů kněze se chtěl dvakrát dostat do Sýrie. Při útoku měl vypnutý bezpečnostní náramek
Číst článek
Není cesty zpět, tvrdí a dodává, že učitelé a vychovatelé toho tolerovali až příliš, netrvali na dodržování hodnot, nevychovávali děti, které dnes vyrostly. Vše, co se dnes prý děje, je důsledek jisté apatie, kostel je pro ně téměř nepřátelské území.
Podle této ženy se teď společnost může ohlédnout a říci si, co všechno se zanedbalo.
Cítil se silný, říkají o zavražděném knězi. Chtěl být s věřícími až do posledního dechu
Číst článek
