Prohlášení na podporu Mezinárodního trestního soudu (ICC) iniciovala pětice států, konkrétně Belgie, Slovinsko, Jordánsko, Chile a Senegal. Svůj podpis připojilo 88 států včetně Česka. Konstatují, že soud v Haagu je základní součástí mezinárodní mírové a bezpečnostní architektury.

„Proto vyzýváme všechny státy k plné spolupráci se soudem, aby mohl vykonávat svůj důležitý mandát v zajištění spravedlnosti pro všechny oběti genocidy, válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a zločinů agrese, tedy závažných zločinů, které ohrožují mír, bezpečnost a blahobyt světa,“ stojí v prohlášení.

Ministerstvo zahraničí na dotaz Radiožurnálu uvedlo, že Česko je přesvědčeno o nezávislosti rozhodování tohoto soudu, jehož smyslem je zachovávat respekt vůči mezinárodnímu humanitárnímu právu.

„K tomuto kroku jsme se rozhodli v době, kdy Mezinárodní trestní soud čelí mnoha tlakům způsobeným složitou geopolitickou situací ve světě,“ uvedla mluvčí resortu Wernerová.

Kritika od Fialy

Premiér Petr Fiala přitom v květnu označil kroky hlavního prokurátora soudu Karima Khana za děsivé a nepřijatelné. Komentoval tak návrh prokurátora na vydání mezinárodního zatykače na představitele hnutí Hamás i Izraele, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

„Návrh hlavního prokurátora ICC vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády společně s vůdci islamistické teroristické organizace je děsivý a zcela nepřijatelný,“ napsal tehdy Fiala na sociální síti X.

Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli. O vydání zatykače nyní ICC rozhoduje.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít