Půl milionu mrtvých nebo zraněných vojáků nebude mít na Rusko žádný dopad, myslí si demograf Kučera
Nejnovější prognóza OSN předpokládá, že Rusko bude mít v roce 2100 o 34 milionů lidí méně než dnes. „Je to ale srovnatelné s některými dalšími zeměmi v postsovětském prostoru a především na západním Balkáně, v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře a jsou i další země, které s velkou pravděpodobností čeká ještě větší procentuální propad počtu obyvatelstva,“ tvrdí demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v pořadu Osobnost Plus.
Před časem ho prý napadlo, že za válkou na Ukrajině může být i demografie. „Přemýšlel jsem, jestli Vladimir Putin nemá s Ukrajinou i určité demografické cíle,“ přiznává. A pokračuje: „Možná chtěl, aby Rusko demograficky posílilo i o početné evropské ukrajinské etnikum.“ To je hypotéza, která se ale nenaplnila, přiznává Kučera.
„Tak se dostáváme na ,statistickou schizofrenii‘, kdy vojenské ztráty, o kterých se hovoří, protože to jsou jen velice hrubé odhady a žádná oficiální čísla, představují desítky procent lidí, ale z jednoho ročníku narozených,“ přibližuje.
„Pro zajímavost: Rusko má dnes v produktivním věku nějakých 95 milionů obyvatel a tato ztráta je tak na úrovni desítek, maximálně nižších stovek tisíc. Včetně zraněných se pak hovoří až o půl milionu lidí, takže to z demografického hlediska zatím dopad nemá a ani mít nebude,“ doplňuje s tím, že dohromady žije v Ruské federaci zhruba 150 milionů lidí.
Kučera následně zpochybňuje i to, jestli tito lidé budou kdy ruské ekonomice chybět. „To je ta dvojakost statistických čísel, protože sice teď říkám, že to nejsou žádné velké ztráty vzhledem k celkovému obyvatelstvu, ale z lidského hlediska je problém samozřejmě každá ztráta života,“ připomíná demograf.
Možnosti mobilizace
Pro Ukrajinu je situace opačná, protože ti už moc nemají kde lidi do války brát.
„Možnosti mobilizace jsou tam nesrovnatelné. Díval jsem se na věkovou strukturu Ukrajinců mezi dvaceti až 25 lety věku, tedy těch, kteří jsou asi nejčastěji mobilizováni – a oni mají nějakých 400 až 500 tisíc mužů. Rusko je schopno ve stejných ročnících mobilizovat až desetkrát víc lidí,“ tvrdí demograf.
Ukrajina má nový zákon o mobilizaci. Muži mají nosit vojenské dokumenty, zmizí tak ‚odchyty‘
Číst článek
Kučera se sám rozhodně nepovažuje za bezpečnostního experta, přesto tvrdí: „Osobně bych ve válce na Ukrajině hledal spíš cesty mírového řešení konfliktu. Protože to, co se tam odehrává, se bezprostředně týká i nás – jak z bezpečnostního, tak z demografického hlediska. Také se osobně domnívám, že nás čeká ještě jedna vlna imigrace z Ukrajiny a těch 300 až 400 tisíc válečných běženců, které tady máme, může být jen předehra.“
To, co nás podle něj čeká ale určitě, jsou vlny migrace způsobené změnou klimatu. „Byl bych rád, aby to probíhalo nekrvavou cestou, ale z historie víme, že stěhování národů probíhalo méně humánními způsoby.“
„Do budoucna migraci odvrátit nemůžeme, ona má své zákonitosti a pravidla. A jestliže už někde jednou máte ,prošlapanou cestu‘, je jen otázka, kolik lidí se na ni zase vydá – a prošlapaná je tedy velice dobře,“ dodává.
Celou Osobnost Plus si poslechněte v audiozáznamu v úvodu článku.
