Na Trumpa spoléhat nemůžete, ale na Američany ano, říká bývalý velvyslanec v Česku
Pokud by Rusko v Evropě zaútočilo na členskou zemi NATO, i pod Donaldem Trumpem by Spojené státy přišly spojencům na pomoc. Myslí si to John Shattuck, který byl coby americký velvyslanec u toho, když Česko do NATO v roce 1999 vstupovalo. Řídil odbor demokracie na ministerstvu zahraničí pod vedením Madeleine Albrightové a teď přednáší na Tuftsově univerzitě v Bostonu. „Návrh smlouvy o nerostech s Ukrajinou je tragický,“ říká v rozhovoru.
Dokončil svou zahajovací přednášku na studentském sympoziu o budoucnosti demokracie ve světě a pak prohodil několik slov v češtině. John Shattuck byl v roce 1999 coby velvyslanec přímo u českého podpisu smlouvy o přistoupení do NATO.
I přes bezprecedentní rétoriku a chování současné americké administrativy vůči spojencům i dosavadním nepřátelům považuje Severoatlantickou alianci stále za funkční.
Na rozdíl od smlouvy, kterou přijíždí do Washingtonu dojednat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ta má zřídit společný investiční fond pro obnovu Ukrajiny, která do něj má vkládat polovinu příjmů z budoucí těžby nerostných surovin. Návrh zatím ale neobsahuje bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Navrhovanou smlouvu mezi Ukrajinou a Spojenými státy někdo nazývá americkým vykořisťováním a kolonizací Ukrajiny. Někdo zase aspoň nepřímou bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu skrze ekonomické zájmy Washingtonu. Jak se na ni díváte vy?
Shattuck: Myslím, že ta smlouva bude v nejlepším případě odrážet, jak (americký prezident) Donald Trump přistupuje k veškeré zahraniční politice. Jinými slovy, bude se pro druhého angažovat, jen pokud ten druhý na oplátku udělá něco pro něj a pro Spojené státy. V tomto případě se ale obávám, že se ani tohoto nedočkáme.
Nevidím v tom návrhu nic ve prospěch Ukrajiny. Zelenskyj se správně snaží, aby pro Ukrajinu od Spojených států získal bezpečnostní záruky. Ty by měly být součástí jakékoli dohody o ukončení války. Zatím jsem ale neslyšel nic o tom, že by je Trump chtěl poskytnout. Takže zatím vidíme pouhou obchodní transakci. Američani dostanou přístup k nerostným zásobám Ukrajiny a ta za to dostane zaplaceno. Ale žádnou zahraničněpolitickou rovinu ta dohoda nemá – a to je podle mě tragické.
Proč si to myslíte?
Shattuck: Hluboce nesouhlasím s jakýmkoli pokusem Trumpovy administrativy opustit bezpečnostní záruky, které jsme Ukrajině dali v minulosti. V sázce je nezávislost demokratické země, která pracuje na tom, aby svou demokracii zdokonalila a aby se stala součástí Evropské unie. A byla při tom napadena jinou zemí, Ruskem.
Od prezidenta Trumpa jsme ale neslyšeli ani uznání toho, že Rusko je v této válce agresor. Takže celý tenhle obchod s nerosty by mi dával smysl, jen kdyby obsahoval americký závazek, že budou pokračovat bezpečnostní záruky, které Ukrajina dostala prostřednictvím NATO i přímo Spojených států.
Český premiér Petr Fiala tento týden ve zvláštním projevu uznal změny v americké zahraniční politice, ale řekl, že Spojené státy i tak zůstávají spojencem. Vzhledem k tomu, jak se Donald Trump vyjadřuje o dosud spřátelených zemích i o Ukrajině a jak o Rusku, máme skutečně Spojené státy dál brát jako spojence?
Shattuck: Ano. Severoatlantická aliance existuje, je to závazek a daleko přesahuje Donalda Trumpa. Ten závazek učinila celá série amerických administrativ a také Kongres, který opakovaně ratifikoval smlouvy týkající se NATO. Prezident Trump tohle nemůže svévolně zničit.
Je to právní nástroj a dokument – a kromě toho i průzkumy ukazují, že velká většina Američanů NATO podporuje. Musíme mít taky na paměti, že článek 5 této smlouvy zaručuje napadenému členovi NATO pomoc ze strany ostatních členských zemí. A tento článek byl vyvolaný pouze jednou, po teroristických útocích 11. září 2001, kdy NATO šlo na pomoc Spojeným státům. Různou formou včetně války v Afghánistánu.
Působí tedy ironicky, že by se Češi neměli cítit Severoatlantickým paktem chráněni. Je to právní dokument, který prezident Trump nemůže zrušit.
Jenže víme, že Donald Trump se často pravidly neřídí. Jen od návratu do Bílého domu už například i navzdory soudním rozhodnutím vyhazuje ve velkém federální zaměstnance. Nebo zkouší zrušit agenturu mezinárodní pomoci USAID, přestože je zřízená Kongresem. Neměla by si tedy Evropa vybudovat svou vlastní obrannou alianci, jak už někteří navrhují?
Shattuck: Evropa určitě musí dělat mnohem víc pro svou vlastní ochranu. Výdaje evropských vlád na obranu jsou upřímně řečeno nedostatečné. Jestli by měla Evropa budovat své vlastní, nezávislé obranné síly, to je jiná otázka. To se ale nedá zvládnout přes noc.
Evropa musí posílit NATO tím, že její země zvednou výdaje na obranu někam ke třem, čtyřem procentům HDP místo v současnosti vyžadovaných dvou. Odpovídá to velké nejistotě, která panuje ve světě. Myslím, že si to hodně zemí Evropské unie začíná uvědomovat, což je dobré, to oceňuju. A že se Donald Trump neřídí zákonem, to se nakonec obrátí proti němu.
Američané a americké soudy jsou zákonům oddaní. A nakonec i Kongres, který už dvakrát odhlasoval ústavní žalobu vůči Trumpovi. Pokud bude zákon systematicky porušovat, tak se mu to vrátí. Takže když to shrnu, Evropa má v Americe mnoho vysoce postavených přátel, a i když se teď nemůžete spoléhat na Donalda Trumpa, určitě se můžete spolehnout na Američany.
Takže NATO podle vás není mrtvé? Přišly by současné Spojené státy podle článku 5 spojencům v Evropě na pomoc při napadení ze strany Ruska?
Shattuck: Myslím, že by pomoc přišla i pod vedením Donalda Trumpa. Všichni už teď mají Trumpa nastudovaného. On často něco řekne, a pak udělá něco jiného. Rád tlačí na lidi i na země. Útok Ruska na evropského člena NATO by ale znamenal přímou konfrontaci Trumpa. Myslím, že za těchto okolností by si řekl, že se může stát cokoli a podpořil by velmi ráznou odpověď. To je můj názor.
