Na Ukrajinu nikdy nešlo ze Západu víc materiálu a zbraní, než jde teď, tvrdí vládní zmocněnec
Ukrajina si stěžuje na nedostatek zbraní a munice. „Bez obchodních delegací tam žádné zbraně nebudou. Neustále se snažíme posouvat aktivity zbrojních firem, ale bez toho, s čím jsme přijeli teď, zbrojní výroba nemůže fungovat,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny, který v zemi vedl podnikatelskou misi.
Poukazuje na to, že Rusové v posledním půl roce útočí na energetickou infrastrukturu, která zásobuje zbrojní průmysl, na rozdíl od minulé zimy, kdy cílili především na tu civilní a obyvatelé Ukrajiny zůstávali bez tepla a elektřiny.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny
„Na Ukrajinu nikdy nešlo víc materiálu a zbraní, než kolik tam jde teď. Dodávky přicházejí později, než je očekáváno. Na začátku byli všichni nadšení z velké podpory Západu, ale nic tam nejezdilo,“ upozorňuje Kopečný s tím, že například americké dodávky přicházely několik měsíců od vyhlášení.
Kopečný vysvětluje, že i dělostřelecké munice bylo dodáno více než minulý měsíc a mnohem víc než před rokem. „Dneska se bavíme o tom, co Ukrajinci uvidí v polovině příštího roku, nejdřív možná na konci roku 2025,“ dodává.
Ruským jednotkám se po dlouhé době podařilo dobýt město Avdijivka. Zmocněnec se domnívá, že to bylo především kvůli ruské materiální a početní převaze:
„Na druhou stranu bránící má vždy výhodu, což si Ukrajinci potvrdili loni v létě při neúspěšné protiofenzivě, kdy to byli oni, kdo měl převahu v živé síle i munici. Jde to v takových sezonách, teď je převaha na straně Rusů i kvůli jednorázovým dodávkám munice ze Severní Koreje,“ uvádí.
Razítko za procento
Navzdory probíhajícím bojům je třeba se připravovat na budoucí obnovu Ukrajiny, pokud z toho mají těžit i české firmy. „Přicházejí za mnou s tím, že mají zájem o svůj produkt, a já jim říkám, že důležité je se dívat, kde jsou peníze. Ty v tuto chvíli nejsou na Ukrajině ani v České republice,“ podotýká.
Prostředky v řádu vyšších jednotek miliard eur dnes už ale jsou v programech Evropské investiční banky, Evropské rekonstrukční a rozvojové banky a rozvojových agenturách USA, Japonska nebo Jižní Koreje. „Potřebujete poptávku ze strany obce či vlády, proto je třeba tam jezdit, nabídku české firmy či česko-ukrajinského konsorcia a financování,“ doplňuje Kopečný.
Jaký bude třetí rok války na Ukrajině? Opotřebovávací boje a iniciativa na straně Rusů, shodují se experti
Číst článek
Největším rizikem pro banky prý často není válka či hrozba kinetického zničení projektu, ale spíše ekonomická a korupční rizika. Situace s korupcí se prý sice na Ukrajině mění k lepšímu, přestože je těžké na ni nenarazit.
„Osobně jsem řešil, že česká firma dodá produkt v oblasti decentralizované energetiky. A když má být uveden do provozu, tak někdo přiběhne a říká, že bez jeho razítka se to nestane. A na papír napíše nějaké číslo nebo procento,“ popisuje.
Kopečný se poté obrátil na své kontakty ve vládě a reakce byla rychlá – člověk s razítkem byl významně pokárán a certifikace byla provedena.
Jak se českým firmám podniká na Ukrajině a proč tam vůbec směřují? Poslechněte si celý rozhovor v nahrávce nahoře v článku.
