Deset tisíc vozidel, 50 tisíc vojáků, 250 letadel a 65 lodí. V Norsku končí jedno z největších cvičení NATO
V Norsku končí jedno z největších vojenských cvičení za posledních deset let s názvem Trident Juncture 2018. Kromě států NATO se ho zúčastnili i vojáci Švédska a Finska. Cílem bylo společně ubránit jeden z aliančních států, který byl napaden fiktivním nepřítelem. Cvičení se zúčastnilo také 200 českých vojáků s asi 70 kusy techniky, informovala Hana Havrdová z tiskového oddělení Armády České republiky.
Většina českých vojáků tvořili příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic. „Úkolem našich vojáků bude chránit mechanizované i tankové prapory a taktické místo velení obrněné brigády před útoky ze vzduchu,“ popsal ještě před začátkem cvičení zástupce velitele strakonických vojáků plukovník Jaroslav Daverný.
Pandury, tanky a 1700 vojáků. Jakou techniku předvede armáda v Evropské ulici v Praze?
Číst článek
Cvičení začalo 2. listopadu a končí 7. listopadu. Celkem se ho zúčastnilo asi 50 tisíc vojáků, 10 tisíc vozidel, 250 letadel a 65 lodí.
Pro české vojáky ale začalo cvičení už v polovině října, když zahájili přesun na vzdálenost přes 1000 kilometrů, během kterého je nečekala jen železniční a silniční doprava, ale také námořní.
České úkolové uskupení jelo po železnici až do nizozemského Veendamu. Z přístavu Eemshaven pak pokračovali lodí do Fredrikstadu na jihovýchodě Norska. Dále už pak pokračovali vojáci po vlastní ose.
Podle nadporučíka Daniela Kříže, náčelníka skupiny logistiky 252. protiletadlového raketového oddílu, šlo o unikátní transport, který „v novodobé historii pluku nepamatují“. Podle Havrdové jde o největší přesun od druhé světové války, kdy se přesouval také protiletadlový pluk k obraně Tobruku.
1200 vojáků, přes 30 letadel a vrtulníků. Jednoho z největších cvičení v Česku se účastnil i bombardér B-52
Číst článek
České úkolové uskupení mělo zajistit protivzdušnou obranu německé 9. obrněné brigády, se kterou budou příští rok součástí sil velmi rychlé reakce NATO, před útoky hlavně bitevních vrtulníků, dále pak bránili mechanizované a tankové jednotky i obranu velení brigády.
„Je to kvalitní test a zároveň potvrzení schopností pro jednotky, které budou od ledna 2019 držet roční hotovost v silách velmi rychle reakce NATO. Je to jeden z klíčových úkolů našeho příspěvku spojencům,“ vysvětlil náčelník Generálního štábu Armády ČR armádní generál Aleš Opata.
Jedním z úkolů, které na české vojáky čekal, bylo překonání řeky o šířce 250 metrů. K tomu využili obojživelné soupravy Bundeswehru.
