Finové vnímají bezpečností hrozbu ze strany Ruska, chtějí se ale bránit bez NATO
Finsko vnímá bezpečnostní hrozbu ze strany Ruska, více jak tři čtvrtiny Finů však přesto odmítá vstup do NATO. Obyvatelé této severské země jsou ale odhodláni se proti případné agresi bránit, a to vlastními prostředky. Proto investují do armády a prohlubují spolupráci s Evropskou unií i se svými sousedy, hlavně Švédskem
Vojáci v maskovacích uniformách se zimním vzorem se prodírají zasněženou plání, po které se prohánějí tanky, také s krycími prvky. Finská armáda cvičí pravidelně, Finsko je totiž nejvýchodnější zemí Evropské unie, která má zároveň nejdelší hranici s Ruskem. A to považují obyvatelé této severské země za největší bezpečnostní hrozbu.
„Domnívám se, že určitým zlomovým bodem byl rok 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, a také jeho aktivity na východě Ukrajiny. Takže obavy z toho, co by se mohlo stát i v jiných oblastech vzrostly, hlavně pak v Pobaltí. Tehdy jsme také zaznamenali vůbec nejvyšší podporu Finů, co se vstupu do Severoatlantické aliance týče, když dosáhla 30 procent,“ potvrzuje Radiožurnálu šéf obranného výboru parlamentu Ikka Kanerva.
Dnes by si už sice členství v NATO přála opět jen asi pětina obyvatel této severské země, to ale neznamená, že nejsou připraveni se bránit.
Hrdý národ
„Finský koncept obrany je jasný. A tou hlavní ideou je soustředění se na vlastní obranu, tedy spoléhat se na vlastní prostředky. I proto už v příštích měsících budeme dle kritérií NATO vydávat na naše ozbrojené složky 2 procenta HDP. A neinvestujeme jen do námořnictva či letectva, ale také do pozemních sil. Nikdy v historii jsme nevynaložili tolik prostředků právě na armádu,“ dodává Ikka Kanerva.
Finové jsou vskutku hrdým národem, podle posledních průzkumů veřejného mínění je totiž připraveno bránit svobodu i nezávislost celých 75 procent obyvatel. Pro srovnání třeba v Portugalsku, členské zemi NATO je to pouhých 8 procent.
„Ve veřejnosti, v srdcích Finů je národní cítění velmi silně zakořeněné. A odhodlanost bránit zemi je skutečně velmi vysoká, jedna z nejvyšších v západní Evropě a Finové jsou na to také patřičně pyšní,“ říká Kanerva.
Nezávislost a svoboda jsou skutečně pro Finy těmi nejcennějšími hodnotami. A jednoznačně to tak vnímají i současní studenti, kteří v uplynulých dnech zorganizovali pochod nezávislosti v metropoli Helsinkách u příležitosti 100. výročí vyhlášení samostatnosti Finska na Rusku. A právě to je také důvodem, proč je tolik Finů připraveno bránit se se zbraní v ruce:
„Dlouhodobě věříme tomu, že se Finsko musí bránit samo. Páteří naší armády jsou také rezervisté, kteří tvoří více než 95 procent všech příslušníků ozbrojených sil v době válečného stavu. I proto je u nás stále povinná vojenská služba pro muže, ale ženy ji mohou absolvovat dobrovolně,“ vysvětluje poslanec a člen obranného výboru finského parlamentu Mikko Savola s tím, že v současnosti tak Finsko může včetně rezervistů nasadit až 900 tisíc vojáků.
Většina Finů považuje za největší hrozbu Rusko. V pohraničí to ale místní tak nevnímají
Číst článek
Do armády se pak samo hlásí i tisíc žen ročně, na což mají právo od roku 1995. Jejich počet by se ale mohl v budoucnu podle finských vládních politiků zvýšit, pomoci by totiž mohly hlavně v boji proti kybernetickým útokům. Svět se ale, jak Mikko Savola dodává, mění a je nutné i spolupracovat ve vojenské oblasti i s dalšími zeměmi:
„Naším spojencem je samozřejmě Švédsko, je to náš soused a je velmi snadné s ním spolupracovat. A Finové to také akceptují. Naše jednotky tak spolu cvičí a je to i praktické, protože Švédsko má velmi silné námořnictvo a moderní letecké síly, zatímco my zase pozemní jednotky,“ popisuje Savola.
Plány na vojenské manévry
Předseda obranného výboru finského parlamentu Ikka Kanerva k tomu podotýká, že spolupráce je však v současnosti nezbytná i s dalšími partnery, v Evropské unii i Severoatlantické alianci:
„Na bilaterální úrovni, kromě Švédska je to spolupráce se Spojenými sáty, dále s Velkou Británií či s Německem, se kterým chceme vyrábět i vojenská plavidla. A důležité je pro nás i Estonsko. Finsko pak velmi podporuje vytvoření obranných sil v rámci Evropské unie,“ dodává.
Na rok 2020 také Finsko chystá velké vojenské manévry za účasti příslušníků ozbrojených sil Spojených států amerických, podobně jako nedávno Švédsko. V Helsinkách také vzniká centrum Evropské unie a NATO pro hybridní hrozby. A ve finském parlamentu se schvalují zákony reagující na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, mj. tzv. zákon proti zeleným mužíkům zaměřený na ochranu hranic reagující na ruskou invazi na Krym, kdy ruští vojáci měli na sobě neoznačené uniformy.
Poslanci projednávají i zákon o dvojím občanství, podle kterého by některé funkce ve státní správě či armádě neměli vykonávat lidé mající např. finské i ruské občanství. Konflikt s Ruskem si ale finský kabinet nepřeje, přesto musí, jak vládní poslanci dodávají, být i na tuto možnost připraveni:
„Rusko je náš soused, musíme s ním vycházet. Na prvním místě je tak vždy diplomacie a oba, prezident i premiér jsou s ruskými představiteli v pravidelném kontaktu. Válku samozřejmě nechceme, na druhé straně ale musí být naše armáda připravena,“ říká člen obranného výboru finského parlamentu Mikko Savola.
