Za rok 2023 hlásí 380 000 „nestandardních“ přechodů unijních hranic, zatímco loni to bylo na 330 000. Statistika stoupla třetím rokem v řadě poté, co v roce 2020 klesla na zhruba 115 000. V roce 2015 na vrcholu migrační krize přišlo do EU nelegálně přes 1,5 milionu lidí.

„Tato čísla nepředstavují jen statistiky, ale skutečné lidi,“ zdůraznil v úterý šéf Frontexu Hans Leitjens. „Čísla, která dnes prezentujeme, ukazují vyvíjející se výzvy, kterým čelíme při správě vnějších hranic EU,“ vzkázal.

Největší část migrantů mířících do EU podle nových dat tvořili Syřané, kterých bylo více než 100 000. V pořadí zemí původu následují Guinea a Afghánistán. V drtivé většině případů přichází muži, ženy tvořily desetinu loňské nelegální migrace a další desetinu děti.

Nejvyužívanější migrační trasou bylo v roce 2023 centrální Středomoří, tedy koridor mezi severní Afrikou a Itálií. Pohraničníci tam zachytili skoro 160 000 nelegálních příchodů, meziročně součet narostl zhruba o polovinu. Pokles aktivity naopak Frontex hlásí na trase ze západního Balkánu, a to téměř o třetinu.

Se zvládáním nelegální migrace má Unii pomoci reforma migrační a azylové politiky, na níž se po letech polemik na konci loňského roku dohodly vlády EU a Evropský parlament. Plán počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.

Do EU zároveň podle jejích statistik ročně přichází legálně asi 3,5 milionu přistěhovalců. Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová minulý týden řekla, že evropský blok potřebuje o milion legálních přistěhovalců ročně víc, aby vyvážil stárnutí své populace a měl dostatek pracovních sil.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít