Mnoho zemí na zásah soudů do Trumpových cel spoléhalo, říká ekonom Bartoň. Přišlo to dřív, než čekaly
Federální soud ve Spojených státech zrušil cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem na desítky zemí s odůvodněním, že překročil svou zákonou pravomoc. „Čím ambicióznější cla by se pokoušel prosadit, tím menší většinu mezi ‚svými‘ republikány v Kongresu najde,“ popisuje pro Český rozhlas Plus Petr Bartoň hlavní ekonom investiční společnosti NatLand, jaké následky může rozhodnutí soudu mít, pokud Trumpa donutí zavádět cla přes Kongres.
Co pozastavení Trumpových cel fakticky znamená pro globální obchod, který, dá se říct, se možná s částí plošných cel smířil?
Těžko říkat smířil. V rámci vyjednávání bylo vidět, že Trump nechce ustupovat. Smířil se s tím možná v tom smyslu, že zatím se nic nepodaří vyjednat, to asi ano.
Soud zrušil exekutivní příkazy Donalda Trumpa, kterými zaváděl rozsáhlá cla proti většině zemí světa. Co to znamená pro jednací pozici EU vůči Bílému domu? A značí rozsudek konec horké části obchodní války? Odpovídá Petr Bartoň, vedoucí ekonom NatLand.
Faktem zůstává, že i desetiprocentní cela by byla nejvyšší za téměř sto let. a tím pádem spousta delegací možná včetně evropské, která teď měla jednat s americkou vládou, víceméně spoléhala na to, že snad soudy brzy rozhodnou o nelegálnosti Trumpových cel. Teď se dočkali.
Dočkali se dříve, než očekávali, protože rozhodnutí je na poměry amerických soudů relativně rychlé. Znalcům tamního práva bylo téměř jasné, že jednou to soudy budou muset zrušit.
Trump všechno odůvodňoval tím, že má právo stanovit cla, protože se Amerika nachází ve stavu ohrožení. Proto u všech nařízení první tři stránky popisoval, jaké ohrožení má na mysli – aby si vytvořil právní kličku a sám jako prezident mohl vyhlásit cla, nikoliv Kongres, který je normálně vyhlašuje.
Soud teď stanovil, že tato klička neplatí, že Amerika není v dostatečném ohrožení, aby to dávalo prezidentovi pravomoc, kterou má ve výjimečných případech od 70. let.
Pokud Trump spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejným způsobem, myslí si Lipavský
Číst článek
Nakolik tohle rozhodnutí ovlivní aktuální vyjednávání obchodních dohod? Oslabuje to americkou pozici?
Teď asi Trump nebude schopen zásadněji něco vyjednávat, nicméně uvidíme, jak to bude za deset dní. Trump se okamžitě odvolal, v rámci vteřin, a uvidíme, jaký bude stav za deset dní. On sám asi nic neodvolá a tím pádem to půjde dál přes vyšší soudy.
Nicméně prostor pro vyjednávání je až do začátku července, protože většina cel byla zatím odvolána. jejich platnost je odložena až do začátku července, čili v druhé polovině června budeme vidět více. Vyjednávací schopnost Ameriky je teď ale určitě významně oslabena.
Má Bílý dům i jiné cesty, jak cla opět zavést?
Bílý dům jako takový nemá. Zákonnou pravomoc vyhlašovat cla v období ekonomického ohrožení na papíře bude mít dál. Dokud mu tuto výjimečnou pravomoc neodejme Kongres, může vyhlásit jiný způsob ohrožení a zase uvalit cla.
Zatím prezident Trump použil dva druhy ohrožení. Ve sporu Amerika – Mexiko to bylo kvůli fentanylu. A cla na celý svět byla kvůli tomu, že prý obchodní deficity ohrožují americkou ekonomiku. Ekonomicky je to samozřejmě nesmysl, bylo to vždy bráno jako zástupný důvod.
Konec historických cel?
Co by pro Trumpa znamenalo, kdyby musel svá rozhodnutí prosazovat skrze Kongres? Byla by ta opatření slabší, když mají republikáni většinu?
Jednoznačně. A ani to by mu asi nestačilo na takto sáhodlouhá a velká celní opatření, byť Trumpových republikánů je tam více než v jeho minulém prezidentském období.
23:57
Kdo zvítězil v celní přestřelce mezi Čínou a USA? Ukázala se neochota trestat Peking, píše Economist
Číst článek
Pro menší cla může získat většinu a tím pádem by byla vyhlášena zákonně. Ale určitě ne takováto obrovská, historická cla. Čím ambicióznější cla by se Trump pokoušel prosadit, tím menší většinu mezi „svými“ republikány najde. Nějaká cla by prošla, bylo by to na déle, ale ne v tak velké výši.
Když se podíváme podrobně na evropsko-americká vyjednávání, tak jak se posilují šance Evropské unie v dobrou dohodu?
Posilují se. Ale je to z velké nevýhody, protože Trump si chtěl ještě povýšit svou vyjednávací pozici. Viděli jsme to o víkendu, kdy začal hrozit 50procentními cly hned od začátku června, nikoli července.
Evropská unie na to reagovala tak, že s tím nemá skoro cenu cokoliv vyjednávat, protože to by byla katastrofa. Tím se posunula od přístupu „ne, nebudeme usilovat o všeobecné snížení cel“ k recipročním clům proti Americe. Tedy na konkrétní citlivé vývozy do Evropy.
Po dnešku se sice zvýšily evropské vyjednávací možnosti. Nicméně pořád platí, že Evropskou unii a vývozy do Ameriky spíš zachrání zrušení cel ze strany soudu než vyjednávání. Teď z pozice práva není o čem mluvit, protože de iure, nikoli zatím de facto, byla cla zrušena.
