Němečtí politici stvrdí koaliční dohodu

V Německu by dnes mělo dojít k podpisu koaliční dohody. Zrodila se v noci z pátku na sobotu ve 2 hodiny a 12 minut.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova Spolkového sněmu, Berlín, Německo

Budova Spolkového sněmu, Berlín, Německo | Foto: Jiří Hošek

Zemi tak bude s konečnou platností vládnout trojblok složený křesťansko-demokratické unie CDU, bavorské CSU a liberální FDP.

Pravice se dohodla na kompromisu. Černo-žlutá koalice, které se mimochodem začalo přezdívat "Včelka Mája," se zavázala ke snížení daní od roku 2011 v objemu 24 miliardy eur ročně.

Liberálové, pro které to byla hlavní programová priorita, žádali 35 miliard; CDU nabízela 15 až 20 miliard.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek mluvil o zrodu německé koalice ve vysílání Rádia Česko

Vzhledem k tomu, že v Německu právě od roku 2011 začne platit tzv. daňová brzda, tedy zákaz vytvářet nové zadlužení nad určitou výši, bude zajímavé sledovat, jak se nová vláda vejde do rozpočtových mantinelů.

Výraznější profil

Neznáme ještě všechny detaily, ale od roku 2011 se má snížit daň z příjmu a zvýší se docela podstatně daňové úlevy pro rodiny s dětmi. Ty, které nenárokují místo ve školce, dostanou navíc měsíčně od státu 150 eur.

Wolfgang Schäuble, designovaný ministr financí, pro Welt am Sonntag uvedl, že jasnou prioritou vlády je nastartování hospodářského růstu; vyrovnaný rozpočet příští 4 roky je prý naprostá utopie.

Teprve po skončení krize se začne řešit zadlužení a omezení výdajů. Jinými slovy, vláda sází na to, že silný růst bude umazávat rozpočtové "mínus" a vytvoří taky prostor pro snižování daní.

Dosavadní vláda velké koalice byla kritizována pro své nejednoznačné směřování.

Nová vláda bude mít podle všeho výraznější profil. Vzhledem k ekonomické situaci, v níž se Německo nachází, půjde spíš o středovou vládu, než výrazně pravicový kabinet, což neopomněl zdůraznit generální tajemník CDU a příští šéf kancléřského úřadu Ronald Pofalla.

Sociální pravicová vláda

Souvisí to také s tím, že vláda bude muset utěsňovat mezery v systému sociálního zabezpečení, bude muset po nálezu ústavního soudu nejspíš zvýšit sociální dávky u dospělých i dětí, na které se vztahuje známý zákon Hartz IV.

Zkrátka na pravicovou vládu bude muset být nový kabinet Angely Merkelové hodně sociální.

Na druhou stranu se Německo ale dočasně vrací k atomové energii, byť podmínky pro prodloužení životnosti reaktorů budou docela tvrdé. Na nátlak liberálů se "zúží" některé kompetence bezpečnostního aparátu. No a takovým pilířem by měly být vyšší investice do vzdělání a moderních technologií.

Více vlivných

Složení vlády se zrodilo velice rychle. Velkým překvapením nejsou ani tak samotná jména, jako spíš křesla, do kterých jejich nositelé ve spolkové vládě usednou.

To platí hlavně pro už zmiňovaného Wolfganga Schäubleho, dosavadního ministra vnitra, který se má starat do budoucna o finance. Tuto nominaci nečekal snad nikdo.

Zatímco dosud určovaly zahraniční politiku Německa dvě osoby, tak teď se zdá, že to budou hned tři lidé; kromě kancléřky a nového ministra zahraničí, předsedy liberálů Westerwelleho, dost možná i nový ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg.

Tato kometa německé politiky si úřad údajně sama vybrala; Guttenberg dosud zodpovídal za resort hospodářství.

Miláček médií Guttenberg už nebude nejmladším členem kabinetu; roli benjamínka převezme 36letý Philipp Rösler z liberální FDP, mimochodem první Asiat ve spolkové vládě.

Konstantní směr německé diplomacie

Jinak spolková vláda bude mít nadále 16 členů; CDU obsadí polovinu křesel, liberálové budou mít 5 ministrů a bavorská CSU pak ministry 3.

Ani s novým člověkem v čele německé diplomacie se podle všeho nezmění její směr.

Převažuje názor, že v zahraniční politice bude zajištěna kontinuita, i když bude zajímavé sledovat, jakou "notu" naladí Guido Westerwelle v tradičně kontroverzní otázce německých poválečných vysídlenců.

Liberálové tradičně vyhnaneckým spolkům dopřávali sluchu, a jak jsme už taky v Českém rozhlase informovali, schyluje se k nové roztržce, protože předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová chce obsadit křeslo ve správní radě nadace berlínského Centra proti vyháněním.

To v předchozí vládě spolehlivě blokovali sociální demokraté, ale uvidíme, jak tomu bude v novém legislativním období.

Jiří Hošek, Kateřina Křenová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme