Nigerijská vláda útočí na islamisty z hnutí Boko Haram kvůli náboženským násilnostem
V africké Nigérii vypukla velká ofenzíva proti islamistickým skupinám na severu země známým pod názvem Boko Haram. Armáda v noci na dnešek zaútočila letadly a helikoptérami na základny islamistů. Vedení státu tím reaguje na dlouhotrvající náboženské násilnosti, v nichž zahynuly tisíce lidí.
Bezpečnostní hrozby hnutí jako je Boko Haram jsou podle odborníka na oblast subsaharské Afriky Jana Prouzy z Filosofické fakulty Univerzity v Hradci Králové následkem špatné ekonomické situace, která v zemi panuje:
„To je také primární podmínka, kterou je potřeba odstranit, pokud chceme řešit takové skupiny jako Boko Haram nebo i další.“
O hnutí Boko Haram a situaci v Nigérii mluvil v Rádiu Plus odborník na oblast subsaharské Afriky Jan Prouza
Podle Prouzy není primární příčinou vzniku podobných skupin náboženství, ale ekonomická a sociální situace, která v zemi panuje.
Podobných problémů je podle něj v Nigérii více, například situace v deltě Nigeru.
„Delta Nigeru je pro nigerijskou ekonomiku naprosto zásadní, protože se zde nachází ropa,“ vysvětluje Prouza.
Je ropa pro zemi trestem?
V některých ekonomických studií je Nigérie popisována jako země, jejíž ropné a nerostné bohatství nejsou pro ni požehnáním, ale trestem.
Hlavním důvodem je podle Prouzy korupce a malá odpovědnost a schopnost vlády, která nesměřuje peníze do smysluplných rozvojových programů. Nigérie byla před objevením a využíváním ropy největším producentem kakaa a různých arašídů.
„Zaměření se na vývoz ropy znamenalo, že přestala být konkurenceschopná ve všech jiných odvětví. I populace Nigérie ztrácela představu, do jaké míry jsou politici úspěšní a schopní, protože nevydělávali peníze vlastními programy, ale pouze z ropy, o kterou se nezasloužili. Je to země, která neuživí své obyvatelstvo. Musí dovážet obrovské množství potravin, aby tam bylo co jíst," říká Prouza.
Hnutí Boko Haram je silně podporované muslimsky a islamisticky zaměřenými hnutími.
„Nigerijská armáda je známá častým porušováním lidských práv – střílí do civilistů a vypaluje vesnice. A to ještě zvyšuje ekonomickou a sociální frustraci, která na severu je a tím pádem to zvyšuje i podporu takových skupin, jako je Boko Haram,“ tvrdí Prouza.
Povstalci z hnutí Boko Haram usilují o svržení nigerijské vlády a zavedení přísné verze islámského práva šaría. Terči jejich útoků nejsou jen oficiální státní instituce, ale i kostely, policejní stanice a hostince prodávající alkoholické nápoje.
Islamistická skupina Boko Haram vznikla v roce 2002, název v překladu znamená ‚západní učení je rouhání‘.