Poslanci nově zvoleného tureckého parlamentu složili přísahu. Ve sněmovně bude mít i nadále absolutní převahu formace umírněných islamistů - Strana spravedlnosti a rozvoje. Poprvé od roku 1991 má své parlamentní zastoupení kurdská menšina. Dvacet kurdských poslanců složilo přísahu v turečtině.

10:43 5. srpna 2007 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kurdští zákonodárci odmítli na počátku devadesátých let přísahat turecky, kvůli čemuž byli uvězněni a vykázáni z politiky s poukazem na jejich spřízněnost se zakázanou separatistickou Stranou kurdských pracujících. Ozbrojený konflikt ve východním Turecku si od začátku osmdesátých let vyžádal na třicet tisíc mrtvých z řad kurdských povstalců, civilistů i tureckých vojáků a policistů. Nový turecký parlament, ve kterém zasednou ještě socialisté a nacionalisté, se vyslovil pro mírový dialog s Kurdy a dosažení konečného smíru.

Přestože na nejvyšší úrovni vypadá řešení turecko-kurdského konfliktu nadějně, separatisté včera zabili tři vládní vojáky v metropoli tureckého Kurdistánu Diyarbakiru. Poslanci reprezentující Kurdy se do sněmovny dostali díky předem zaručeným mandátům. Jinak totiž neměli šanci překonat přísný desetiprocentní volební práh, přes který se dostaly pouze tři strany. V minulých volbách se to ale podařilo dokonce jenom dvěma uskupením.

Na vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje čekají jako první výzva prezidentské volby. Právě nominace islamistů nynějšího ministra zahraničí Abdullaha Güla do prezidentské volby vyvolala na jaře v zemi politickou krizi. Proti jeho kandidatuře se totiž postavily sekulární kruhy a armáda dokonce pohrozila intervencí. Hlava tureckého státu má pravomoc jmenovat náčelníka generálního štábu, a tak se zastánci sekularismu začali obávat o zachování odkazu Kemala Atatürka, zakladatele moderního Turecka, o přísně laický stát. Od vzniku turecké republiky neměla armáda přímé vazby na náboženské kruhy.

Abdullah Gül nadále usiluje o prezidentský post a vládní strana může svého kandidáta nejpozději ve třetím kole pohodlně prosadit. Během hlasování je ale nutná přítomnost minimálního počtu poslanců. Právě chybějící povinné kvórum vedlo v květnu k neúspěchu a k předčasným parlamentním volbám. Tato situace by se teď opakovat neměla - nacionalisté už naznačili, že volby nebudou bojkotovat.

Jan Prokeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít