Rusko pokračuje v zatýkání představitelů vědecké komunity. Obviňuje je z vlastizrady
Novosibirsk, třetí největší město Ruska, býval hlavním sídlem tamní vědecké komunity. V současné době se ale stává spíše centrem represí namířených právě proti vědcům. Takto komentoval sérii zatýkání, při které skončilo ve vazbě hned několik předních výzkumníků pracujících s citlivými technologiemi, v Rusku blokovaný web tajga.info.
Vědci byli zatčeni kvůli obvinění z údajné vlastizrady. Další podrobnosti zveřejněny nebyly. V Rusku se dané procesy konají zpravidla za zavřenými dveřmi, známá jsou tak v podstatě pouze jména.
Ruská policie zadržela na Sibiři vědce, kterého podezírá z vlastizrady
Číst článek
Jako prvního zadržela na konci června ruská tajná služba FSB Anatolije Maslova, hlavního výzkumníka Institutu teoretické a aplikované mechaniky. Zaměřoval se na oblast nadzvukového létání.
Minulý týden tajná služba zatkla přímo ředitele téhož ústavu, Alexandra Šipljuka. Mezitím zadrželi i vedoucího laboratoře kvantové optiky Dmitrije Kolkera, a to přímo v nemocnici. Převezli ho do vazební věznice v Moskvě, přestože měl rakovinu slinivky v konečném stadiu. Krátce po převozu zemřel.
Rusko je momentálně v intenzivní fázi hledání údajných vnitřních nepřátel, pozornost se upírá nejen na vědce, ale i na představitele kultury a dalších oblastí. Prezident Putin koneckonců mluvil o jakési „páté koloně“.
Dřívější obvinění
Pokud jde právě o vědce, určitá obvinění vůči nim zaznívala nicméně i dříve. Podle dnes již nevycházejícího deníku Novaja Gazeta čelilo mezi lety 2000 a 2020 na třicet ruských vědců stíhání buď kvůli údajné vlastizradě, nebo kvůli obavám z vyzrazení státního tajemství, případně nezákonného přístupu k němu.
Za poslední dva roky tato bilance vzrostla. Kolegové fyzika Maslova v dopise na jeho obhajobu uvedli, že stíhání vědců, kteří se zabývají výzkumem v letectví, má v Rusku systémový charakter.
Část ruských vědců vytvořila seznam těch, kdo schvalují válku. Nechtějí, aby se stali členy akademie
Číst článek
Momentálně se Kreml v souvislosti s invazí na Ukrajinu pravděpodobně nejvíce obává odlivu mozků, emigrace vědecké komunity. Část vědců dokonce v otevřeném dopise veřejně invazi na Ukrajinu odsoudila.
Zvažovat emigraci ale mohou i ti, kterých se to přímo netýká. Hrozí jim totiž omezené příležitosti publikovat v zahraničí, případně i omezené možnosti výzkumu. V některých oborech jsou totiž závislí na západních technologiích a součástkách, nebo mohou sami považovat svůj výzkum za příliš riskantní.
Ve zmíněném dopise kolegové fyzika Maslova píší, že aktuální procesy již vedou k nebývalému odlivu mladých vědců z výzkumu letectví, a navíc se mezi nimi snižuje motivace se danému výzkumu vůbec věnovat. Nejde tak jen o dopady sankcí, ale i o celkovou atmosféru.
Stíhání opozice
Pokud jde o nesystémovou politickou opozici, byl Novosibirsk už dlouhou dobu pro bezpečnostní složky určitým trnem v oku. Kvůli údajnému šíření falešných zpráv o ruské armádě tam v červenci začali stíhat nezávislou zastupitelkou Helgu Pirogovovou.
Pirogovová krátce nato z Ruska emigrovala, stejně jako už dříve jiní opoziční představitelé. Četné razie proti opozičníkům se v Novosibirsku konají stále.
Dalo by se říci, že Novosibirsk je, v omezené míře a navzdory četným emigracím, stále jednou z bašt Alexeje Navalného. Vědci do tohoto vzorce nezapadají, což ale souvisí spíše s určitými obecnými tendencemi.
Nedá se však vyloučit ani to, že v Novosibirsku může momentálně působit nějaký mimořádně činný prokurátor, místní buňka FSB, která se kromě opozičníků rozhodla zaměřit i na vědce, kteří například přednášeli v cizině.
