Oběti chemické havárie v indickém Bhópálu pořádají protestní olympiádu
V Indii dnes zahájili vlastní olympijské hry. Nesjeli se na ně sportovci, ale děti postižené chemickou havárií v Bhópálu. Organizátoři tak chtějí protestovat proti společnosti Dow Chemical, která dnes továrnu vlastní a sponzoruje londýnské hry.
Organizátoři na svém zahajovacím ceremoniálu představili témata, na která Britové nemohou být hrdí. Například hladomory v Indii pod britskou nadvládou, první válku o nezávislost v roce 1857, masakr z roku 1919 a samozřejmě také bhópálskou havárii z roku 1984.
Tehdy uniklo na 40 tun chemikálií, zemřelo osm tisíc lidí, ale na dalších několik set tisíc se s následky dodnes vypořádává. Nemluvě o zamořených spodních vodách a dalších dopadech na životní prostředí.
Antiolympiády se účastní děti, které se narodily postižené pravděpodobně v důsledku havárie. Připraven je pro ně fotbalový turnaj, různé běhy, ale třeba také závod v asistované chůzi, protože mnoho obětí je odkázáno na cizí pomoc.
Skutečnost, že společnost Dow Chemical sponzoruje londýnské hry, vyvolalo v Indii vlnu nevole.
„Etické chování je důležitou součástí olympiády. A nám se nelíbí, že společnost zodpovědná za smrt tisíců lidí se toho může účastnit,“ říká Sanjay, který při nehodě přišel o rodiče a pět sourozenců.
Oběti ale podpořila i vláda. Ještě v březnu hrozilo, že indický tým na hry do Londýna vůbec neodjede. Nakonec se podařilo dosáhnout alespoň toho, že Dow Chemical nefiguruje na reklamních plakátech.
Britská vláda se od problému distancovala. Sponzoring je totiž plně v kompetenci mezinárodního olympijského výboru. A ten se tváří, že žádný problém neexistuje.
„Víme, co se v Bhópalu stalo, a je nám to upřímně líto. Ale Dow Chemical v té době továrnu nevlastnila. Navíc už se dvakrát u soudu dokázala obhájit, takže s partnerstvím nemáme nejmenší problém,“ řekl jeden ze členů výboru.
Za nehodu byla zodpovědná společnost Union Carbide a oběti už v roce 1989 dostaly odškodnění. Jenže lidem se nelíbí, že jim soud přiznal jen 15 procent původně žádané částky.
Pozůstalí dostali jen asi dva tisíce dolarů. Okolí továrny je navíc stále zamořené. Voda, kterou místní musí pít, překračuje hygienické limity na karcinogenní látky tisícinásobně.
Zvětšit mapu
