Otevřenou válku si Írán ani Izrael nemohou dovolit. Velká krize může přinést i řešení, věří Tureček
Izrael chystá odpověď na úterní útok íránských raket na své území. Podle odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka si Írán nemůže dovolit vstoupit do otevřené války, ale totéž platí i pro Izrael. „Obě země vědí, že by za to těžce zaplatily. A proto teď kalibrují, jak reagovat, protože je i zájmem Američanů, aby se to nevymklo kontrole,“ soudí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Íránský útok považuje Izrael za legitimní důvod pro odvetu, nehledě na argumentaci Íránu, že jde o reakci na předchozí izraelské útoky. „Myslím, že odveta určitě přijde. Írán už deklaruje, že v takovém případě zaútočí znovu. Je to spirála vyhrocování té situace,“ říká vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Izrael zároveň pokračuje v pozemní operaci na jihu Libanonu namířené proti Íránem podporovanému hnutí Hizballáh. To se po 7. říjnu připojilo do války, kterou masakrem rozpoutalo palestinské teroristické hnutí Hamás, a začalo ostřelovat sever Izraele.
Zpočátku byly útoky vedeny hlavně na vojenské základny, terčem se ale stali i civilisté a 60 tisíc jich muselo být evakuováno. Izrael navíc tvrdí, že operací překazil plány Hizballáhu na útok podobný tomu z loňského října, přičemž vládu ve válce podporuje i široká opozice.
„Není to jen válka zbraní, ale i válka propagandy. Izrael má velmi dobré důvody k vedení pozemní invaze, ale čelí skepsi a snaží se přesvědčit domácí, a hlavně zahraniční veřejnost. Jestliže nyní říká, že Hizballáh plánoval podobné masakry, může to být součást války o veřejné mínění,“ soudí analytik.
Naděje na zlepšení
Tureček zároveň poukazuje na to, že v Libanonu při izraelských útocích v uplynulé době zahynuly stovky civilistů a na 100 tisíc jich bylo evakuováno. Navzdory tomu ale izraelská veřejnost vojenskou akci podporuje.
Expert ministerstva: Izrael má právo na efektivní obranu. A ta se nedá udělat jen tak kosmeticky
Číst článek
„Je zde nový nepřítel a otevírá se nová fronta. Takže se zase odsouvá debata o tom, zda Izrael při loňském masakru nepochybil. Říkalo se, že až skončí válka v Gaze, přijde účtování s politiky a generály. Teď máme novou válku a do určité míry to premiérovi Benjaminu Netanjahuovi pomáhá,“ upozorňuje.
Izrael chce Hizballáh vytlačit od hranic až za řeku Lítání a odvolává se na rezoluci OSN z roku 2006.
„Jsem skeptický, protože když se to Izraeli podaří, tak pak udělá co? Stáhne se a Hizballáh zůstane za řekou? Může se stát, že to bude trvat daleko déle,“ poznamenává Tureček a připomíná 20 let trvající izraelskou okupaci jihu Libanonu, kde až do roku 2000 probíhala krvavá gerilová válka.
„Velká krize může být i katalyzátorem výrazného zlepšení. Válka v Gaze, která začala masakrem spáchaným Hamásem, přitáhla pozornost světa k dvoustátnímu řešení. Nemá tedy vzniknout Palestina? Když Izraelci vládnou ‚od řeky k moři‘ a palestinští extremisté říkají totéž, není to už třeba rozseknout? Světové společenství to může přimět něco s tím konečně dělat,“ věří Tureček.
Poslechněte si celé Interview Plus, audio je v úvodu článku.