Pákistán prý nedostatečně chránil bývalou premiérku Bhuttovou
Pákistán nedokázal ochránit svou bývalou premiérku Bénazír Bhuttovou, vyšetřit její zavraždění v roce 2007 a brzdil vyšetřování této záležitosti vedené odborníky Organizace spojených národů. Uvádí to zpráva OSN, která byla zveřejněna v sídle OSN v New Yorku. Agentury zprávu označují za těžké obvinění tehdejší pákistánské vlády bývalého prezidenta Parvíze Mušarafa.
Bývalá pákistánská vláda mohla v roce 2007 zabránit atentátu na někdejší premiérku Bénazír Bhuttovou. K tomuto závěru dospěli vyšetřovatelé OSN, kteří teď zveřejnili svou zprávu. Bhuttová se stala terčem útoku 27. prosince 2007 na předvolebním mítinku v Rávalpindí.
Ředitel vyšetřovací komise OSN Heraldo Muňoz řekl, že tehdejší pákistánské úřady nedokázaly Bhuttovou ochránit, ani náležitě vyšetřit její vraždu:
Zpráva OSN o vyšetřování atentátu na Bénazír Bhuttovou. Téma pro zahraničněpolitického komentátora ČRo Milana Slezáka.
"Řada vládních činitelů zcela selhala. Nebyli schopni zajistit Bhuttové ochranu, a pak ani nedokázali vyšetřit, kdo má tu vraždu na svědomí - nejen kdo ten útok provedl, ale nezjistili ani, kdo k němu dal podnět, kdo ho naplánoval a financoval," řekl šéf vyšetřovací komise a chilský velvyslanec při OSN Heraldo Muňoz. Pákistánská lidová strana, kterou kdysi Bhuttová vedla, závěry OSN uvítala.
Naopak Rašíd Kureší, poradce a mluvčí bývalého prezidenta Parvíze Mušarafa, zprávu OSN odmítl.
Kontroverzní politička
Podle zahraničněpolitického analytika Českého rozhlasu Milana Slezáka byla Bhuttová kontroverzní političkou. „Její politické schopnosti byly chabé. Taktéž se obklopovala špatnými lidmi. Dá se tvrdit i to, že si za svou smrt může sama, jelikož nedbala několikerých varování, že ji jde o život,“ řekl Slezák Rádiu Česko a dodal:
„Podle někdejšího prezidenta Parvíze Mušarafa bylo podezřelých z atentátu hned několik. Nejvíce pak Bajtulláh Masúd, což byl vůdce pákistánského Talibanu. Masúd byl zabit loni bezpilotním americkým letounem. Jednalo se o bezkrupulózního člověka, který nesnášel jakékoli sekulární prvky v tamním podání islámu. Rovněž některé informace směřují směrem k pákistanským tajným službám, které také neměly Bhuttovou příliš v oblibě.“
Podle Slezáka odpadá podezření od samotného Mušarafa, neboť ten byl s Bhuttovou dohodnutý na tom, že po vítězných volbách pro Pákistánskou lidovou stranu odejde do ústraní, a to bez možnosti, že by musel čelit mnohačetným obviněním.
„Mušaraf potřeboval Bhuttovou naživu,“ domnívá se zahraničněpolitický komentátor ČRo a dodává:
„Je ale politováníhodné, že tehdejší bezpečnostní složky neodvrátili vraždu zmiňované političky, a to i přes obecné uvědomění o riziku atentátu. Tento fakt ostatně kritizuje i zpráva OSN. Rovněž je jasné, že pákistánská policie neodvedla standardní práce během sbírání důkazů. Do dnešního dne jich má pouze 23, což je alarmující číslo,“ uzavřel Slezák.
