Papež Benedikt XVI. vydal dekret, který uspíší volbu jeho nástupce
Nového papeže budou kardinálové volit dříve, než se původně očekávalo. Benedikt XVI. totiž vydal papežský dekret, kterým volbu svého nástupce uspíší. Z funkce odstoupil britský kardinál Keith O´Brien a pozbyl tak práva zúčastnit se konkláve. Velká Británie tak nebude mít při volbě papeže svého zástupce.
Podle církevních procedur se kardinálové volící nového papeže nemůžou sejít dříve než 15 dní po papežově odchodu z úřadu. To by tedy bylo až v polovině března. Díky papežově dekretu "motu proprio" tedy z vlastní iniciativy se ale konkláve může sejít dříve.
O přesném datu Vatikán rozhodne až po prvním březnu, kdy z funkce odstoupí Benedikt XVI.
Kdyby se konkláve konala až v polovině března, měli by kardinálové jen málo času, aby mohli v klidu zvolit budoucího papeže. Stolec svatého Petra by totiž měl být obsazen před začátkem Velikonoc, největšího svátku katolického kalendáře, které letos začínají 24. března.
Odstoupit z funkce se rozhodl britský kardinál Keith O´Brien a kardinálů, kteří budou vybírat nového papeže, tak bude o jednoho méně a Británie nebude mít při volbě svého zástupce. Kardinál O´Brien poslal svou rezignaci Benediktovi XVI. údajně už před několika měsíci, když slavil pětasedmdesáté narozeniny a začal mít vážnější zdravotní problémy.
V pětasedmdesáti letech biskupové podávají demisi běžně. Pokud je ale biskup zdravý, bývá mu ve většině případů funkční období prodlouženo.
Podle britských médií však mohou stát za O´Brienovou rezignací i obvinění z nevhodného chování k ostatním duchovním. V 80. letech prý sexuálně obtěžoval jiné kněze.
Keith O´Brien byl přitom považován za konzervativního kardinála a silně se stavěl proti právům homosexuálů.
Sexuální aféry v katolické církvi v posledních letech propukly v Belgii, Německu, Rakousku či Nizozemsku i právě ve Velké Británii. Jako velice problematická se ukazuje výchova v církevních seminářích, kde se vychovávají kněží. Obvinění ze sexuálního obtěžování vznesli v případě O´Briena kněží, dříve to byli seminaristé.
Mezi hlavní favority na novou hlavu katolické církve patří ghanský kardinál Peter Turkson, Brazilec Odilo Sherera nebo Mark Oullete z Kanady. Z Evropy mají velkou šanci milánský kardinál Angelo Scola nebo druhý muž vatikánské hierarchie Tarcisio Bertone.
