V Paříži znovu protestovaly žluté vesty. Někteří demonstranti zapalovali barikády
V Paříži v sobotu opět vyšli do ulic stoupenci hnutí takzvaných žlutých vest, kteří protestují proti reformní politice prezidenta Emmanuela Macrona. Někteří z demonstrantů zapalovali ohně a házeli kameny na policisty, ti proti nim zakročili slzným plynem, ohlušujícími granáty a vodními děly. Zadrženo bylo nejméně 220 lidí. Jak uvedlo ministerstvo vnitra, po celé zemi demonstrovalo 27 900 lidí, z toho na 9000 ve francouzské metropoli.
Podle agentury AP se během protestů v plamenech ocitl mimo jiné automobil, motorka a několik barikád. Plameny zasáhly rovněž některé z protestujících, ošetřit je proto museli i záchranáři. Mezi zraněnými byli i novináři.
Sobotní protest byl už 23. v řadě a policie se připravila na případné nepokoje. V metropoli byly povoleny jenom dvě akce, pokusy zahájit demonstrace jinde v Paříži policie rychle zmařila.
Část pařížského metra zůstala uzavřená, platil zákaz pochodovat v okolí prezidentského paláce, po třídě Champs-Elysées i v blízkosti katedrály Notre-Dame, kterou na začátku týdne poškodil požár.
Ve Francii demonstrovalo 31 tisíc žlutých vest. Toulouské protesty provázelo výtržnictví
Číst článek
Ve čtvrti Bercy se shromáždilo něco přes tisíc lidí a vydali se k náměstí Republiky. Policisté zastavili asi 200 lidí, kteří směřovali k Elysejskému paláci, zastavena byla i skupina, která chtěla jít ke katedrále Notre-Dame a vyjádřit smutek nad škodami, jež způsobil pondělní požár.
Zástupci žlutých vest vyjádřili lítost nad osudem této významné pařížské stavby, avšak zároveň jim vadí, že se našli dárci miliardy eur na obnovu Notre-Dame, zatímco sociální požadavky hnutí zůstávají nevyslyšeny.
‚Podívejte se, jak vypadá svoboda‘
Protesty se konaly i v dalších francouzských městech, v celé zemi bylo připraveno zasáhnout 60 tisíc policistů. Ministr vnitra Christophe Castaner v pátek prohlásil, že si vandalové dávají znovu schůzku ve francouzských městech, v Toulouse, Montpellier, Bordeaux a zejména v Paříži. Stejně jako určité sektory hlavního města byla demonstrantům uzavřena také centra Lyonu a Toulouse.
Svědky dění v Paříži jsou i turisté. Z jednoho autobusu natáčeli policejní zásah proti nepovolené demonstraci, jako památku z dovolené. „Natáčejte, podívejte se, jak vypadá svoboda ve Francii,“ volali na ně demonstranti.
Proč začalo hořet v Notre-Dame? Vyšetřovatelé nejvíce sází na závadu na elektrickém zařízení
Číst článek
Americký pár manželů Harlowových z Kansas City do Paříže přijel jen na pár dní. Američané se nestihli podívat na katedrálu Notre-Dame, která je teď pro turisty uzavřena, a v sobotu měli kvůli narušené dopravě potíže dostat se do muzeí. „Nemyslím, že se sem ještě někdy vrátíme,“ řekl Paul Harlow.
Mnoho návštěvníků ale vyjadřuje solidaritu s hnutím žlutých vest. „Nemám zájem se k nim připojit, ale chápu, proč jsou rozzlobeni. Je tu mnoho nespravedlnosti,“ řekl penzista Antonio Costes, který přijel z předměstí Montreuil, aby zhlédnul škody napáchané na katedrále.
Demonstranty kromě jiného rozladilo, že prezident Emmanuel Macron kvůli požáru odložil plánované vystoupení, v němž měl v pondělí ohlásit nová sociální opatření. Odložil to na příští čtvrtek. Podle žlutých vest prezident zneužil požáru k politickému účelu.
Jedna ze skupin, které v sobotu vyšly do ulic, dokonce prezidenta obvinila, že Notre-Dame nechal spálit. Návrat k protestům ohlásily i některé známé tváře hnutí, které se už na minulých akcích neobjevovaly.