Polsko řeší větší pravomoce při použití zbraní na hranicích. Reaguje na zabití vojáka uprchlíkem
Polští politici řeší větší pravomoce pro vojáky při používání zbraní proti migrantům. Jde o reakci na nedávnou tragickou smrt polského vojáka na hranici s Běloruskem. Na desítkách míst hranice znovu platí nárazníková zóna, která zakazuje vstup civilnímu obyvatelstvu. Aktivisté opatření kritizují, protože zhoršuje uprchlíkům přístup k pomoci.
Ministerstvo vnitra připravilo z pověření premiéra návrh zákona, který by měl upravovat právní odpovědnost za použití zbraně v případě pokusu o překročení hranice, při protiprávním útoku na život, zdraví nebo svobodu člověka, nebo v případě potřeby prevence takového chování.
Projekt Východní štít: Polsko dá 58 miliard korun na zvýšení bezpečnosti hranice s Ruskem a Běloruskem
Číst článek
Nová opatření by pravděpodobně neměnila rozsah úkonů, při kterých by vojáci mohli použít zbraň. K varovným účelům je využívají už nyní. Předseda vlády Donald Tusk v pondělí na výjezdním zasedání vlády v Bialystoku řekl, že jen v květnu použili vojáci na hranici s Běloruskem varovnou střelbu přibližně 700krát. Stříleli varovně do vzduchu nebo do země. Používat k tomu ale mají speciální náboje, ne ostrou munici.
Premiér mluvil také o možném rozšíření možností i pro povolání armády bez vyhlášení výjimečného stavu. To už využívají některé země například jako možnost při zabezpečování velkých sportovních akcí.
Debatu o použití zbraní na hranici vyvolalo v Polsku nejprve napadení a následná smrt 21letého vojáka Mateusze Sitka. Toho pobodal muž, který se pokoušel o nelegální překročení hranice.
Druhý případ podněcující diskuzi bylo zadržení dvou vojáků, kteří měli překročit pravomoci při zásahu proti skupině lidí snažící se překonat nelegálně hranici za použití agresivních metod. Nepřiměřený zásah se měl týkat právě užití zbraní.
Žebříky, hevery, stany na polské hranici. Migranty cvičí tajné služby Běloruska, informuje zpravodaj
Číst článek
Podle některých odborníků oslovených například deníkem Rzeczpospolita nejsou v době míru jasná pravidla používání zbraní pro vojáky. Vojáci nemají dostatečnou právní ochranu.
Společnost IBRIS vytvořila pro deník průzkum, jak polská společnost podporuje použití zbraní proti imigrantům. Z více než tisícovky respondentů bylo přes 85 procent účastníků zcela nebo spíše pro použití zbraní. Nejčastěji se kladně vyjadřovali muži, osoby starší 50 let, lidé z menších měst, s nižším vzděláním, spíše volící pravicové strany a nepravidelně praktikující víru. Mezi odpůrci použití zbraní dominovali hlavně voliči Nové Levice.
Nárazníková zóna
Na polské hranici s Běloruskem začala také od čtvrtka znovu platit nárazníková zóna. Na 27 místech hranice byl vytvořen pás široký asi 200 metrů, kam nesmí civilisté a je tam posílena vojenská a policejní přítomnost. Došlo k tomu v částech s nejčastějšími pokusy o nelegální překročení hranice, kterých je v současnosti až dvě stě denně. V některých hůře prostupných oblastech může být pás široký až kilometr či dva.
Stovky lidí se snaží přejít z Běloruska do Polska, hlásí pohraničníci. Stěžují si na agresivitu zoufalých lidí
Číst článek
V částech hranice, kterou tvoří les a prales, operují převaděči. Ti vyzvedávají úspěšné chodce bez dokladů a potřebných dokumentů k pobytu v Polsku nebo v Evropské unii a vezou je dál.
Aktivisté, kteří poskytují na polsko-běloruské hranici potravinovou nebo zdravotní pomoc, varují, že u plotu jsou pořád zranitelní lidé, mezi nimi děti a ženy, kterým tento zákaz zhorší přístup k pomoci. Někteří tvrdí, že zákaz vstupu civilistům má zabránit lidem vidět a dokumentovat špatné zacházení pohraničníků s uprchlíky.
Od roku 2021 se demografie lidí u plotu ale proměnila. Dnes jsou tam převážně muži, kteří pokračují v nelegální migraci a útocích na pohraničníky, přičemž je podporují režimy v Rusku a Bělorusku.
