Poskytování pomoci běžencům ze Sýrie a Iráku je v USA horkým politickým tématem
Spojené státy oslavily Den díkůvzdání. Tradiční rodinné sešlosti, na kterých nesmí chybět krocan, nádivka ani brusinková omáčka, se letos neobešly i bez jedné méně obvyklé ingredience: debaty o uprchlících. Ta se v americké společnosti rozhořela s nebývalou prudkostí poté, co Sněmovna reprezentantů po pařížských útocích schválila zákon zpřísňující kontroly běženců ze Sýrie a Iráku. Podle kritiků to ale může mít dramatické důsledky pro řadu lidí v nouzi.
Tříletá Eileen si hraje s barevnou skládačkou. Usměvavé černovlasé děvčátko spokojeně staví věž a pobíhá po jednoduše zařízeném obývacím pokoji nevelkého bytu. Ve vedlejším pokoji odpočívá její vážně nemocný bratr.
Jak vnímají vyhrocenou diskusi sami uprchlíci v Texasu, zjišťovala zpravodajka ČRo v USA Lenka Kabrhelová
Za klidných časů by se tahle scéna mohla odehrávat na předměstí syrského Damašku, kde se Eileen a Ahmad narodili. Válka a obavy o život ale jejich rodinu dovedly až do Texasu, na okraj města Fort Worth.
Jak vysvětluje Eileenina matka Rahaf, rodina se sem dostala před šesti měsíci v rámci programu pro uprchlíky. Rahaf patří mezi nemnoho syrských běženců, kteří souhlasí s rozhovorem. Poté, co zdejší guvernér ohlásil, že zablokuje potenciální příchod všech dalších běženců z Blízkého východu, se mnozí Syřané a Iráčané kvůli nepřátelským reakcím veřejnosti bojí své příběhy zveřejnit.
Rahaf líčí strastiplnou cestu, kdy po měsících obav z bombardování s manželem a dvěma malými dětmi, jedním vážně nemocným, vyrazili na cestu do Libanonu a do Turecka.
Po roce a devíti měsících čekání a přísných pohovorů doputovali až do Spojených států. Hlavním důvodem útěku ze Sýrie bylo zdraví dětí, hlavně Ahmada. Pětiletý chlapec je téměř úplně ochrnutý a trpí neznámým onemocněním. Když rodina přistála v Texasu, vážil pouhých osm kilo.
Uprchlíci jako riziko
Podobně dramatické příběhy nejsou mezi uprchlíky výjimkou, potvrzuje Aaron Rippenkroeger, ředitel austinské pobočky organizace Refugee Services of Texas, která má na starosti přesidlování běženců a jejich adaptaci v nové zemi.
Loni Spojené státy přijaly 1500 Syřanů, v Texasu jich podle Aarona žije zlomek - kolem dvou set lidí. Polovinu z nich tvoří malé děti, dvě třetiny ženy a děti. Většině mužů je víc než 55 let.
Jak ředitel organizace zdůrazňuje, všichni už teď procházejí velmi přísnými bezpečnostními kontrolami mimo Spojené státy. I proto azylové řízení trvá běžně kolem dvou let.
Jenže místní politici jsou přesvědčeni, že uprchlíci ze Sýrie představují riziko. Právě tím vysvětluje republikánský guvernér státu Texas Greg Abbott své rozhodnutí zastavit federální program přesidlování běženců. Jeho příkladu následovali guvernéři dalších téměř dvou desítek amerických států.
„Děláme to z lásky. Je to, jako když v noci zamknete dveře svého domu. Není to kvůli nenávisti, ale z lásky k těm, kdo jsou uvnitř. Přeneseno na Texas - milujeme ty, kdo v našem státě žijí, a je naší zodpovědností zajistit jejich bezpečí před jakoukoli hrozbou,“ řekl Českému rozhlasu republikánský guvernér Abbott.
Láska bez podmínek
„Povzbuzovat v lidech strach a tím zvyšovat své politické preference, to je otřesná taktika. Pro mě je láska bez podmínek. A už vůbec není projevem lásky upřít živobytí a útočiště lidem, kteří jsou v tak tíživé situaci a nouzi,“ soudí William Renfro, rodilý Texasan a penzionovaný pastor metodistické církve.
Se smutkem sleduje diskusi i Rahaf, která je, jak říká, šťastná a vděčná za to, že její rodina ve Spojených státech dostala druhou šanci a syna se povedlo zachránit před jistou smrtí.
Když se Ahmed upoutaný na kolečkové křeslo nedávno poprvé po skoro dvou letech usmál, bylo to podle Rahaf i díky zdejším dobrým lidem, kteří její rodinu nenechali na holičkách.
